Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Slavný sýr Niva začal v jižních Čechách zrát díky ruskému kozákovi Andreji Charitonovi
Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.
-
Dlouhý stůl, místo židlí trámy, kamna a okna do medvědího příkopu, to bylo vězení na Krumlově
V novém vydání magazínu Vltavín se projdeme historickým Českým Krumlovem. Redaktor Zdeněk Zajíček připravil výběr dalších archívních rozhlasových nahrávek.
-
Rolník Šimek z Hroznějovic našel na vlastním dvoře poklad. Vzácné mince ale musel odevzdat muzeu
O tom, že země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře našel stříbrné mince.
-
Poklidné soužití Němců a Čechů na Boleticku ukončil nástup fašismu, nakonec území připadlo armádě
Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku.
-
Lidé nebezpečí na železnici často podceňují a neuvědomují si vysokou rychlost a velkou váhu vlaků
Jen za prvních pět měsíců roku 2025 se v jižních Čechách stalo na železničních přejezdech 17 dopravních nehod, přesněji srážek vlaků s automobilem nebo chodcem.
-
Biskupa Jirsíka vítaly ve Střížově zástupy lidí, čekalo ho tu ale i jedno nepříjemné setkání
Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji. Kronika farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí.
-
Mezi poslední naděje churavějícího spisovatele Třebízského patřila studánka u jihočeského Břehova
V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám.
-
Pouť do Santiaga de Compostela mi pomohla vrátit víru v dobrého člověka, říká Dagmar Javoříková
Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou.
-
Hradčany nejsou jen v Praze. Stejné jméno nosí obec na Šumavě i ulice v Hluboké nad Vltavou
Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech.
-
Strýčický jazykový ostrov obývali Češi a Němci. Mluvili specifickým dialektem na hranici obou jazyků
Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský, Novohradsko nebo část Netolicka.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »