Jakub Krčín si nechával dovážet víno z Českých Budějovic. Zdejší kupci a radní totiž uměli poznat kvalitu
Známý rožmberský regent, stavitel rybníků, dvorů a pivovarů Jakub Krčín z Jelčan si potrpěl na dobré víno. Zvlášť v pokročilém věku, kdy se uchýlil do soukromí na svou renesanční tvrz v Křepenicích u Sedlčan, kterou si přepychově vybudoval a se skromností sobě vlastní ji nazval Nový Hrádek Krčínov.
A odkud si vlastně nechával víno nejraději dovážet? Překvapivě z Českých Budějovic, z města piva. Ne, že by se tady vinná réva někdy pěstovala, ale město bylo tradičně křižovatkou vinného obchodu pro velkou část střední Evropy.
Budějovičtí kupci a samotní radní měli, co se vína týče, velké zkušenosti a dovedli rozpoznat kvalitu. Panu Krčínovi a jiným důležitým pánům posílali vybrané a ověřené druhy vín, červených i bílých, z Rakous, z Uher nebo až z prosluněné Itálie.
Tak trochu v tom viděli i příležitost, jak umořit část svých velkých dluhů, které u Krčína měli, protože i stárnoucí rožmberský regent dal občas přednost dobrému truňku před penězi.
Někdy vyslovil speciální přání, co by rád ochutnal, jindy zase nechal výběr na budějovických radních, neboť si byl jist, jak sám píše, „že byste mi žádné psoty neposlali“. To byl rok 1601 a Krčín si dobrého vína mohl dopřávat ještě tři léta.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
