Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval třeba na hradě v 15. a 16. století.
Jedním z našich nejvýznamnějších, původně královských hradů je Zvíkov. V 15. století ho získali Rožmberkové a po nich pak ještě Švamberkové. Z dob Jindřicha ze Švamberka, který tu sídlil a nechal přemostit Vltavu pod hradem, se z roku 1504 dochoval seznam hodností a profesí, které se ke Zvíkovu váží.
V čele správy hradu stál hejtman s purkrabím. Hejtman měl k ruce jízdu i pěšáky k zajištění bezpečnosti a dále pověžného, hlásného, mostného a klíčníka s vrátným.
Služebně níže stál purkrabí, starající se především o hospodářství a rodinu majitele. K jeho podřízeným patřili hlavně čtyři písaři s komorníkem, dále fišmistři, kuchaři, sládci, topiči, holomci, kováři i koláři, kočí, ale i ženský personál.
Sloužil tu i obroční, tedy správce obilné úrody, později také lazebník a další profese. Na středověkém hradě to zkrátka žilo.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí stojí takzvaný Lannův kříž.
-
Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi ve velkém lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Úsek kolem Rožmberka býval vyhlášený.
-
Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory zakládali panovníci a příslušníci významných šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
