Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval třeba na hradě v 15. a 16. století.
Jedním z našich nejvýznamnějších, původně královských hradů je Zvíkov. V 15. století ho získali Rožmberkové a po nich pak ještě Švamberkové. Z dob Jindřicha ze Švamberka, který tu sídlil a nechal přemostit Vltavu pod hradem, se z roku 1504 dochoval seznam hodností a profesí, které se ke Zvíkovu váží.
V čele správy hradu stál hejtman s purkrabím. Hejtman měl k ruce jízdu i pěšáky k zajištění bezpečnosti a dále pověžného, hlásného, mostného a klíčníka s vrátným.
Služebně níže stál purkrabí, starající se především o hospodářství a rodinu majitele. K jeho podřízeným patřili hlavně čtyři písaři s komorníkem, dále fišmistři, kuchaři, sládci, topiči, holomci, kováři i koláři, kočí, ale i ženský personál.
Sloužil tu i obroční, tedy správce obilné úrody, později také lazebník a další profese. Na středověkém hradě to zkrátka žilo.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
