Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Hrabě Buquoy založil na Novohradsku řadu osad, hutí a kolonií. Nesly jména členů jeho rodiny
V 18. století probíhala na novohradském panství kolonizace zalesněných horských ploch a mokřinatých oblastí, která měla zajistit obživu narůstajícímu počtu poddaných.
-
Pilský mlýn u Sedlice nejdřív vzala voda, pak stát a odbory. Nakonec zchátral a nezůstalo po něm nic
Nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn. Těmito slovy začíná známá lidová písnička. Je inspirována skutečnou událostí, která se odehrála na Strakonicku.
-
Převaděčů a agentů chodců, kteří přešli hranice, bylo kolem dvou tisíc. Každá část měla svého krále
Uslyšíte další připomínku událostí 50. let minulého století – příběhy Jana Maška a Jaroslava Kasky. Za to, že pomáhali lidem z republiky, strávili mnoho let za mřížemi.
-
Řemeslnická škola ve Volyni vznikla už roku 1864. Vystřídala řadu názvů a také šest objektů
Jak se říká, řemeslo má zlaté dno. Toho si byli vědomi ve Volyni na Strakonicku, když roku 1864 zakládali jednu z vůbec nejstarších odborných škol pro řemeslníky v Čechách.
-
Netolice bývaly kdysi krajským městem jižních Čech. Dnes tuto dobu připomíná palisáda s věží
Když v Netolicích vystoupáte na vrch, kde se říká Na Jánu, máte pocit, že jste na slovanském hradišti. Stojí tam Archeopark, jehož dominantou je dřevěná palisáda s věží.
-
Ptačí hrádek u Českého Krumlova byl asi prvním památníkem bitvy u Lipska. Zůstal ale nedostavěný
Velké činy si vyžadují velká gesta. Úsloví, které lze vztáhnout na leckterý milník lidské historie. Vítězství v Bitvě národů u Lipska v říjnu 1813 z toho nevyjímaje.
-
Poslední Američan padlý na českém území za druhé světové války byl zabit na silnici u Volar
Vyjedeme-li z Volar na Prachaticku směrem na Lenoru, v zatáčce asi po dvou kilometrech míjíme po levé straně malé odpočívadlo s kamenným pomníkem.
-
Sezimovo Ústí na 400 let zmizelo. Za obnovu a návrat k původnímu názvu vděčí táborským učitelům
První písemná zmínka o Ústí na Táborsku pochází ze 13. století a souvisí s tamním dominikánským klášterem. Teprve ve 14. století se začalo používat přízvisko Sezimovo Ústí.
-
Řetězové zprávy se posílají už po generace. Za války však nevinný dopis štěstí vyvolal značný humbuk
Řetězové e-maily nejsou z historického hlediska žádnou novinkou. Jejich předchůdce, takzvané řetězové dopisy, si mezi sebou posílaly už generace před námi.
-
Moravská Dyje protéká Dačicemi i obcí Písečné. Tam má dokonce svou sochu pojmenovanou Duch Dyje
Řeka Dyje vzniká v Rakousku soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje, přičemž ta Moravská protéká i nejvýchodnější částí Jihočeského kraje. Pramení u Třeště na Vysočině.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »