Zdeněk Zajíček

Mocný šlechtic Vilém z Rožmberka nechal v 16. století kromě známého renesančního letohrádku Kratochvíle postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.

Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má u nás tradici již od 14. století.

V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli vesnice a skupovali hovězí a vepřový dobytek.

To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.

Poutní místo Skočice se nachází v okrese Strakonice. Je proslulé především díky baroknímu kostelu Navštívení Panny Marie. Jeho vznik se váže k události z roku 1672.

Lokality s názvem Dobešice najdeme v České republice dvě a obě na Písecku. Jedna je u obce Kluky, druhá kousek za Pískem při silnici na Prahu na okraji průmyslové zóny.

Ve Vltavínu pojedeme na pomezí jihočeské a středočeské krajiny ke Staré a Mladé Vožici, Blaníku a osadě Vřesce. Dozvíte se například, že i jižní Čechy bývaly krajem dolů.

Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě.

Jihočeská Šumava byla rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule.

Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami.