Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Jihočeská ves Holečkov vznikla během dvou let a pojmenovali ji podle spisovatele Josefa Holečka
Pod vrchem Lomec na Prachaticku se nachází nenápadná osada Holečkov. Pro svůj historický a urbanistický vývoj představuje zcela mimořádnou lokalitu v rámci celé republiky.
-
Dobrá Voda v Novohradských horách, slavné poutní místo, kam se za minulého režimu nesmělo
K rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky.
-
Obecní pastýř bydlel v pastoušce a lidem ze vsi pásl a hlídal stáda. Pomáhala mu prý čarovná hůl
Obecní pastýř, také nazývaný slouha, hrál důležitou roli v životě každé obce až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo vést stádo dobytka, především ovcí, na pastvu.
-
V Lažišti prý každou noc vylézal z hrobu umrlec, díra ve dveřích věže byla podle místních jeho dílem
Hřbitovní kostel svatého Mikuláše v Lažišti patří mezi cenné příklady nejstarších dochovaných církevních staveb na Prachaticku. Pochází z první poloviny 13. století.
-
Odlehčovací komory kanalizací chrání čistírny, jenže při dešti se z nich do řek valí závadná voda
Možná jste to už zažili. Když hodně zaprší, z některých kanálů se řine voda. A do řek se valí úplně jiná voda, než která napršela. Je hygienicky závadná a plná nečistot.
-
Věncová hora získala své jméno omylem, na jejím vrcholu si opat nechal postavit „dům potěšení“
Jedeme-li z Českých Budějovic do Českého Krumlova, naproti Třebonínu se po pravé straně silnice zdvihá kuželovitá hora. Jmenuje se Věncová hora, ale vlastně nedopatřením.
-
Tři obři byli podle lidové povídačky pohřbeni na Písecku. Archeologové ale našli jiné vysvětlení
Každý už určitě slyšel o Boubínském pralese na Šumavě nebo Žofínském a Hojnovodském pralese v Novohradských horách. V jižních Čechách máme ale ještě jeden prales.
-
Zámek Pluhův Žďár koupil bratr prezidenta Beneše. Pak sídlo zabavili komunisté, teď zas patří rodině
Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století.
-
Symbolem úspěšné sklizně byl dožínkový věnec se všemi druhy obilí a lučními květy
Na konci každé sezóny je vždycky nějaká sláva. Když se z pole sklidí poslední brambory, pořádá se dokopná a například dožínky se slaví na konci žní.
-
Ruští vojáci za napoleonských válek předváděli na jihu Čech své hry a tance. Došlo ale i k neštěstí
Během napoleonských válek se ruské vojsko přesouvalo na bojiště v severní Itálii. Jako spojenci rakouského státu byli vojáci ubytováni několik měsíců v Jindřichově Hradci.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »
