Jedenáct domů padlo, aby v Českých Budějovicích mohlo vzniknout muzeum dělnického revolučního hnutí
Začátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo, situované přímo do krajského města. Nedaleko křižovatky českobudějovické Mánesovy a Lidické třídy bylo vybráno jedenáct stávajících domů k demolici a na jejich místě začalo postupně vznikat Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech.
Stavební práce slavnostně započaly v květnu 1972 a skončily v dubnu o dva roky později. Generálním dodavatelem se staly Pozemní stavby České Budějovice, autorsky se na projektu podílel tým okolo pražského architekta Jana Maláta.
Toto dílo ideologického významu zůstává zajímavým objektem až do současnosti. Je jedním z mála dochovaných příkladů plastické brutalistní architektury, která po roce 1989 začala mizet, anebo zanikala nenávratným přebudováním.
To zohledňuje i moderní přístavba současného uživatele muzea, Jihočeské vědecké knihovny. Působí odlehčeně a svou výškou záměrně respektuje svého komunistického předchůdce.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
První zábavní vlak vyjel z Budějovic do Hluboké nad Vltavou v září 1868. Málem se ale nevrátil
Se zahájením pravidelného železničního provozu na trati České Budějovice – Plzeň se začaly konat také výlety za památkami a uměním. První takový vlak vyrazil 8. září 1868.
-
Čtyři Dvory byly samostatnou obcí. Status města ale nezískaly a nakonec se staly součástí Budějovic
Čtyři Dvory, lidově Čtyrák, jsou od roku 1952 součástí Českých Budějovic. V minulosti se však jednalo o samostatnou obec, která počtem obyvatel převyšovala leckterá města.
-
Jeden z posledních němých filmů se natáčel v Budějovicích, tisk ho popisoval jako silně erotický
Éra němých filmů končila někdy v polovině trvání první Československé republiky. Jeden z úplně posledních neozvučených filmů Osud tří srdcí se natáčel na jihu Čech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
