Emanuel Peschl v Čejkovicích budoval kanalizaci, sázel stromy, zřídil park. Čestné občanství ale dostal až na poslední chvíli
Víme, že své čestné občany mají města, ale o čestných občanech na venkově toho moc neslyšíme. A je to škoda. Třeba takové Čejkovice na Hlubocku by se mohly pyšnit docela zajímavou osobností. Správcem schwarzenberského hospodářského dvora Emanuelem Peschlem.
Tento pozoruhodný muž se narodil roku 1852 v Táboře a za svou kariéru v knížecích službách sloužil na dvanácti místech v Čechách.
Byl to velmi vzdělaný a sečtělý člověk, který pracoval od svých 17 let. Studoval v Děčíně-Libverdě, oženil se v Postoloprtech, hodně pracoval a rád psal. Byl členem českobudějovické Besedy.
Do Čejkovic nastoupil roku 1895 a významně působil na školu i veřejný život. Budoval kanalizaci, sázel stromy, u kaple zřídil park. A jak to tak bývá, části místních se to nelíbilo.
Udělení čestného občanství se tedy protahovalo až do roku 1905, kdy zrovna odjížděl převzít místo správce a později ředitele velkostatku v Cítolibech na Lounsku. Čejkovičtí ho zastihli opravdu na poslední chvíli. Emanuel Peschl zemřel roku 1941 v Teplicích.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Jádro Boubínského pralesa se dochovalo ve své panenské podobě díky schwarzenberskému lesmistrovi
Málokterý Jihočech se může pyšnit tím, že by měl hned tři pamětní desky a jeden památník. Schwarzenberský lesmistr Josef John mezi tyto osoby patří, a bezpochyby právem.
-
Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben.
-
Velešínský vikář Theofil Hostounský zaplatil přestavbu kostela a proslul jako legendární silák
Od roku 1732 působil v městečku Velešín vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
