Jádro Boubínského pralesa se dochovalo ve své panenské podobě díky schwarzenberskému lesmistrovi Josefu Johnovi
Málokterý Jihočech se může pyšnit tím, že by měl v kraji hned tři pamětní desky a jeden památník. Schwarzenberský lesmistr Josef John mezi tyto osoby patří, a bezpochyby právem.
Narodil se 17. srpna 1802 v Petrově Dvoře u Netolic do rodiny nemajetného řezače slámy. Poté, co vychodil hlavní školu, vstoupil ve čtrnácti letech do služeb Schwarzenbergů. Po působení v Netolicích, Českém Krumlově a rakouské Kremži nakonec v roce 1838 zakotvil u lesního úřadu ve Vimperku, kde byl později jmenován lesmistrem.
Jak uvedl ve svém drobném spisku, šumavské pralesy, v nichž měl možnost pohybovat se od mládí, si získaly jeho srdce. Postupující těžba v nedotčené přírodě Boubínského pralesa Johna přiměla, aby v roce 1858 přemluvil majitele panství Jana ze Schwarzenbergu k vyjmutí tohoto šumavského pomezního hvozdu z těžby a jeho zachování coby přírodní památky.
Díky Josefu Johnovi se tak jádro Boubínského pralesa dodnes dochovalo ve své panenské podobě. Jeho přičiněním vznikla také hustá síť silnic na úbočí Boubína včetně Lukenské cesty, která nahradila původní kostrbatou pašeráckou stezku.
Josef John zemřel 24. ledna 1871 krátce po odchodu do penze a pohřben byl v rodinném hrobě na vimperském hřbitově.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení.
-
Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan.
-
Přírodní památka poblíž Prachatic nese název U poustevníka. Skutečná poustevna tu ale nikdy nebyla
Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
