Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte si. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení v malém i ve velkém. Někde dokonce vybudovali až ke zřícenině novou pevnou cestu, aby mohli přijet s vozem a nakládat materiál přímo ze zbořených zdí.
Nejvíce šly na odbyt kamenicky tvarované kusy, jako byla žebra z klenby, portály a zárubně oken a dveří.
Třeboňský hejtman Klaric si na stavbu svého domu odvezl kvádry z opuštěného hradu v Trhových Svinech. Z Karlova Hrádku u Purkarce lidé odnesli, co mohli a kam dosáhli. Vytrhávali kameny ze zdí i s rizikem, že na ně něco spadne.
Tak přepychově vybavený hrad, jakým byl Helfenburk, lákal i přesto, že stál daleko a na kopci. Dodnes můžeme třeba ve vsi Koječíně pod hradním vrchem narazit na pěkný gotický portálek v mnohem mladším domě u silnice.
Krásný gotický portál z Helfenburku byl kdysi přenesen také do Chocholaté Lhoty vzdálené sedm kilometrů. Tam fungoval po staletí jako branka usedlosti čp. 3. Ale v šedesátých letech 20. století se tato část statku bourala a kamenný portálek si odvezl jistý pražský výtvarník na svou rekreační chalupu v Provodíně u České Lípy. To je od Helfenburku vzdušnou čarou 170 kilometrů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan.
-
Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize
Z řad vyšší šlechty jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci.
-
Hradní pán nestrpěl, aby mu Žid nahlížel do komnat. Proto vznikla na strakonickém hradě „trucbašta“
Zajímavou epizodou ve stavebním vývoji strakonického hradu je existence krátkého úzkého křídla, zakončeného válcovou věží zvanou trucbašta. Zbudovali ho maltézští rytíři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
