Pro Hořické pašijové hry vznikla samostatná divadelní budova, kam se vešly dva tisíce diváků
První písemné doložení Hořických pašijových her se datuje k roku 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Pavel Gröllhesl. Za pomoci místního faráře sepsal německý scénář, a tak založil novou tradici hořických pašijí.
Dlouhá desetiletí se však hrávalo jen o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Z těchto skromných počátků pak vzešly zásluhou českokrumlovského profesora Josefa Johanna Ammanna výpravné velkolepé pašijové hry.
Za přispění spolku Deutscher Böhmerwaldbund byla postavena samostatná divadelní budova o kapacitě dva tisíce míst pro diváky. Premiéra velkého představení byla v roce 1893. V témže roce Hořické pašije zhlédlo na 40 tisíc diváků.
Po skončení druhé světové války chtěli nově dosídlení obyvatelé Hořic tradici pašijových her obnovit, ale hrálo se jen dva roky do roku 1948.
Obnovení pašijových her pak následovalo po sametové revoluci. Nový český text napsal Jindřich Pecka, hudbu složil Jaroslav Krček. Pro představení pašijí bylo vybráno místo bývalé střelnice v lesoparku v těsném sousedství někdejší budovy pašijového divadla, kde vznikla malebná přírodní scéna. A pašije se zde hrají dodnes!
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Rekordní betlém vytvořil punčochář Tomáš Krýza v Jindřichově Hradci. Pracoval na něm přes 60 let
Opravdovým unikátem mezi lidovými betlémy jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Jsou dílem Tomáše Krýzy, který v jihočeském městě žil na přelomu 19. a 20. století.
-
Mládenci zběsile pobíhali v kostýmech a stínali hlavy kohoutům. I takové zvyky patřily ke svatbám
Stínání hlav kohoutům při svatbách patřilo mezi rozšířené zvyky, které se na našem území udržovaly ještě v předminulém století. Tento obyčej se vyskytoval i v Netolicích.
-
Tři představení a maškarní ples. Krumlovský kníže připravil manželce k narozeninám nápaditý dar
Marie Terezie z Lichtenštejna se narodila 28. prosince 1721 ve Vídni. V devatenácti letech se provdala za krumlovského vévodu a knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
