Pro Hořické pašijové hry vznikla samostatná divadelní budova, kam se vešly dva tisíce diváků
První písemné doložení Hořických pašijových her se datuje k roku 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Pavel Gröllhesl. Za pomoci místního faráře sepsal německý scénář, a tak založil novou tradici hořických pašijí.
Dlouhá desetiletí se však hrávalo jen o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Z těchto skromných počátků pak vzešly zásluhou českokrumlovského profesora Josefa Johanna Ammanna výpravné velkolepé pašijové hry.
Za přispění spolku Deutscher Böhmerwaldbund byla postavena samostatná divadelní budova o kapacitě dva tisíce míst pro diváky. Premiéra velkého představení byla v roce 1893. V témže roce Hořické pašije zhlédlo na 40 tisíc diváků.
Po skončení druhé světové války chtěli nově dosídlení obyvatelé Hořic tradici pašijových her obnovit, ale hrálo se jen dva roky do roku 1948.
Obnovení pašijových her pak následovalo po sametové revoluci. Nový český text napsal Jindřich Pecka, hudbu složil Jaroslav Krček. Pro představení pašijí bylo vybráno místo bývalé střelnice v lesoparku v těsném sousedství někdejší budovy pašijového divadla, kde vznikla malebná přírodní scéna. A pašije se zde hrají dodnes!
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
