Počátky a Žirovnice odsouhlasily společnou železniční stanici u Stojčína, pak se jim to nelíbilo
V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.
Jejich umístění projednávali zástupci dotčených obcí, za českobudějovickou obchodní a průmyslovou komoru pak známý žirovnický podnikatel Karel Brdlík. Změny požadovaly Dolní i Horní Cerekev, Třešť, ale i Počátky a Žirovnice.
Návrhy prošly hladce, až na poslední dvě věčně se popichující města. Každé z nich totiž požadovalo výhody hlavně pro sebe. Přestože již roku 1881 souhlasily s návrhem společné stanice u Stojčína, bylo to po třech letech špatně. Žirovnice chtěla posunutí blíže k Jindřichovu Hradci, Počátky naopak kus za moravskou hranici.
Karel Brdlík, zainteresovaný také v Počátkách, se od jednání nakonec raději distancoval a ani jedna strana si vlastně nic moc nevymohla. Malé nádraží se totiž u Stojčína přece vybudovalo. Dostalo kompromisní i zavádějící název Počátky-Žirovnice, který mu zůstal dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Rytíř Bořek slušně vydělával díky silnici, která vedla přes Vlčeves. „Obchvat“ tedy rozhodně nevítal
Pokud nějaká obec leží na frekventované silnici, vybudování obchvatu pro ni bývá požehnáním. V minulosti tomu ale bylo přesně naopak. Své by o tom mohla vyprávět Vlčeves.
-
Rolník ze Straňan podle pověsti posunul koryto Malše a ubral cennou půdu sousedům z Doudleb
Straňany, které leží jedenáct kilometrů od Českých Budějovic, původně oddělovala od sousedních Doudleb pouze řeka Malše. Název obce vznikl patrně ze slova stráň.
-
Nová Hospoda na Českobudějovicku má dlouhou historii, občerstvil se tu i prezident Masaryk
Zájezdní hostinec Nová Hospoda na křižovatce silnic České Budějovice – Vodňany a Netolice – Dívčice patří mezi velmi hodnotné památky svého druhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.