Počátky a Žirovnice odsouhlasily společnou železniční stanici u Stojčína, pak se jim to nelíbilo
V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.
Jejich umístění projednávali zástupci dotčených obcí, za českobudějovickou obchodní a průmyslovou komoru pak známý žirovnický podnikatel Karel Brdlík. Změny požadovaly Dolní i Horní Cerekev, Třešť, ale i Počátky a Žirovnice.
Návrhy prošly hladce, až na poslední dvě věčně se popichující města. Každé z nich totiž požadovalo výhody hlavně pro sebe. Přestože již roku 1881 souhlasily s návrhem společné stanice u Stojčína, bylo to po třech letech špatně. Žirovnice chtěla posunutí blíže k Jindřichovu Hradci, Počátky naopak kus za moravskou hranici.
Karel Brdlík, zainteresovaný také v Počátkách, se od jednání nakonec raději distancoval a ani jedna strana si vlastně nic moc nevymohla. Malé nádraží se totiž u Stojčína přece vybudovalo. Dostalo kompromisní i zavádějící název Počátky-Žirovnice, který mu zůstal dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
