Počátky a Žirovnice odsouhlasily společnou železniční stanici u Stojčína, pak se jim to nelíbilo

V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.

Jejich umístění projednávali zástupci dotčených obcí, za českobudějovickou obchodní a průmyslovou komoru pak známý žirovnický podnikatel Karel Brdlík. Změny požadovaly Dolní i Horní Cerekev, Třešť, ale i Počátky a Žirovnice.

Návrhy prošly hladce, až na poslední dvě věčně se popichující města. Každé z nich totiž požadovalo výhody hlavně pro sebe. Přestože již roku 1881 souhlasily s návrhem společné stanice u Stojčína, bylo to po třech letech špatně. Žirovnice chtěla posunutí blíže k Jindřichovu Hradci, Počátky naopak kus za moravskou hranici.

Karel Brdlík, zainteresovaný také v Počátkách, se od jednání nakonec raději distancoval a ani jedna strana si vlastně nic moc nevymohla. Malé nádraží se totiž u Stojčína přece vybudovalo. Dostalo kompromisní i zavádějící název Počátky-Žirovnice, který mu zůstal dodnes.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související