Mládenci zběsile pobíhali v kostýmech a stínali hlavy kohoutům. I takové zvyky patřily ke svatbám

18. prosinec 2024

Stínání hlav kohoutům při svatbách patřilo mezi rozšířené zvyky, které se na našem území udržovaly ještě v předminulém století. O tom, že se tento obyčej vyskytoval v minulosti i v Netolicích na Prachaticku, svědčí nařízení tamních radních z roku 1748, které nabádalo družby a mládence k počestnému chování.

Družba, dnes bychom řekli spíše svědek, měl se svými druhy dohlížet na hladký průběh svatby a starat se o komfort svatebčanů. Tomu podle netolických radních ovšem odporovala tradice, kdy se družba s mládenci oblékli do maškarních kostýmů a začali zběsile pobíhat po náměstí.

Součástí tohoto divadla bylo také stínání hlav kohoutům, které radní zmíněného roku zakázali pod trestem přísných pokut.

Sem tam se také stávalo, že družba s mládenci takříkajíc „přebrali“ a místo obsluhy svatebčanů se společně s muzikanty věnovali kartám nebo hře v kostky. Netřeba dodávat, že takovéto veselí se často zvrhlo ve zpěv oplzlých písniček, během nichž bylo bráno Boží jméno nadarmo. Také tyto nepřístojnosti se netoličtí radní snažili zmíněným nařízením z roku 1748 potlačit.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.