Největší mechanický lidový betlém na světě vytvořil Tomáš Krýza v Jindřichově Hradci. Pracoval na něm přes 60 let
Krýzovy jesličky
K českým Vánocům neodmyslitelně patří betlémy. Opravdovým unikátem mezi nimi jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Jsou dílem místního punčochářského mistra Tomáše Krýzy, který žil na přelomu 19. a 20. století.
Tomáš Krýza prý jako devítiletý spatřil na městské věži jesličky svého strýce, hlásného Václava Krýzy. Jejich krása ho natolik pohltila, že se rozhodl vyrobit také takové jesle a možná ještě větší.
Jak se v dětství rozhodl, tak udělal. Od mladých let až do své smrti v roce 1918 pracoval Tomáš Krýza na jesličkách téměř každý den více jak šedesát let.
Velkolepý betlém obsahuje na 1400 figurek lidí a zvířat, z nichž se desetina pohybuje. Figurky, které mají tělo, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu, jsou v průměru vysoké 16 centimetrů. Hlavičky s krkem, v některých případech i ručičky od zápěstí dolů, jsou vymodelovány z kašírovací hmoty z mouky, pilin, sádry a klihu, nebo z chlebového těsta se sádrou.
Velkou pozornost věnoval autor i architektuře. Z lepenkového papíru pomalovaného hlinkovými barvami vytvořil nepřeberné množství domů, paláců, věží, vesnických usedlostí, kovárnu nebo mlýn.
Krýzovy jesle jsou od roku 1998 zapsány v Guinessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
