Dudy upadnou v zapomnění, prorokoval v roce 1917 historik. Díky dudákům ze Strakonic se to nestalo
Nejstarší písemná zmínka o dudách v českých zemích pochází ze 13. století. K dudám se přidružovaly různé nástroje, třeba housle a klarinet, ovšem z důvodu měnícího se hudebního vkusu a nástupu dechových kapel v 19. století téměř vymizely.
Velmi toho litoval jihočeský rodák, kulturní historik Čeněk Zíbrt, který roce 1917 napsal: „Všecko zmizí! Dudy v krátké době upadnou v zapomenutí. Budou jen okrasou závěsů a zátiší v salonech a v uměleckých atelierech. Budou ukazovány jako prostý, bývalý, vyhynulý, nyní již naprosto umlklý nástroj v museích a ve sbírkách starožitností.“
Toto neblahé proroctví se naštěstí nesplnilo díky dudákům z města Strakonice. Zásluhu na tom mají především výrobci dud, dále hudebníci z jihočeských folklórních souborů, kteří si vychovávají své nástupce, a v neposlední řadě i pedagogové hudebních škol ve Strakonicích.
K výrazným osobnostem zdejšího dudáctví patřili ve 20. století Josef Režný a Vojtěch Hrubý, kteří vychovali celou generaci nových dudáků. Hra na dudy přitahuje nové talentované hráče, přičemž nejméně polovinu zájemců tvoří ženy a dívky!
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Pro Hořické pašijové hry vznikla samostatná divadelní budova, kam se vešly dva tisíce diváků
První doložení Hořických pašijových her se datuje k roku 1816. Jejich autorem byl tkadlec a sběratel Pavel Gröllhesl. Za pomoci faráře sepsal scénář, a tak založil tradici.
-
Rekordní betlém vytvořil punčochář Tomáš Krýza v Jindřichově Hradci. Pracoval na něm přes 60 let
Opravdovým unikátem mezi lidovými betlémy jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Jsou dílem Tomáše Krýzy, který v jihočeském městě žil na přelomu 19. a 20. století.
-
Mládenci zběsile pobíhali v kostýmech a stínali hlavy kohoutům. I takové zvyky patřily ke svatbám
Stínání hlav kohoutům při svatbách patřilo mezi rozšířené zvyky, které se na našem území udržovaly ještě v předminulém století. Tento obyčej se vyskytoval i v Netolicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.