Eda Kriseová: Andělé. Smutný příběh z doby předlistopadové o poměrech v jednom blázinci

Povídku odhalující i praktiky, které byly v podobných zařízeních dříve běžné, napsala Eda Kriseová na základě vlastních zkušeností. Získala je, když chodila do psychiatrických léčeben pomáhat jako dobrovolnice.

Povídka Andělé vyšla v samizdatovém časopise Obsah na podzim roku 1981.

Rozhlasové zpracování vzniklo v roce 1990. Smutný příběh z doby předlistopadové o poměrech v jednom blázinci tehdy načetla herečka Štěpánka Haničincová.

Eda Kriseová

Eda Kriseová se narodila v roce 1940 v Praze, vyrůstala v centru města, kde měla její matka sochařský ateliér. Po roce 1948 měla kvůli kádrovému profilu problémy dostat se na vysokou školu. Až po nějaké době byla přijata ke studiu žurnalistiky.

V šedesátých letech pracovala v deníku Mladá fronta a později v Mladém světě. V roce 1968 odjela se skupinou novinářů a aktivistů do Izraele, kde se v srpnu dozvěděla o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Doma měla manžela a malou dceru.

Eda Kriseová|foto:Vojtěch Havlík, Český rozhlas

Po návratu do Čech začala spolupracovat s Ludvíkem Vaculíkem v Literárních listech. Ty však byly normalizační mocí brzy zrušeny a Eda Kriseová měla zákaz novinářské práce. Krátce působila jako odborná asistentka v Ústavu pro teorii a dějiny hromadných sdělovacích prostředků Univerzity Karlovy, poté v archivu univerzity. Jako dobrovolnice pomáhala v sanatoriu pro psychicky nemocné.

V té době začala psát beletrii, její prózy vycházely buď v samizdatu, nebo v exilových nakladatelstvích. Po celou dobu byla sledována Státní bezpečností a pravidelně musela chodit k výslechům.

Během sametové revoluce působila jako mluvčí Václava Havla a po jeho zvolení prezidentem s ním odešla i na Pražský hrad, kde pracovala nejprve jako jeho poradkyně v oblasti kultury, poté se stala ředitelkou sekce stížností a milostí Kanceláře prezidenta republiky. Po revoluci mohla oficiálně publikovat a přednášet po celém světě.

Eda Kriseová je autorkou několika povídkových knih – Křížová cesta kočárového kočího, Sluneční hodiny, Klíční kůstka netopýra a jiné povídky, historického románu Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní, v roce 1991 vydala také jediný autorizovaný životopis Václava Havla.