Hřbitov snů. Josef Somr v příběhu kopáče hrobů a všech lidí žijících v Čechách ve 20. století
Ústřední postavou příběhu je Petr Křišťan, muž, který kope hroby. Na hřbitově vzpomíná na svoji zemřelou lásku, na manželku, která ho se synem opustila, na setkání s různými obyvateli Městečka.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Společenský román Hřbitov snů vypráví nejen příběh hlavního hrdiny, ale i dalších lidí, kteří žili v Československu v druhé polovině 20. století. Připomíná významné dějinné události naší země a chování nás všech během nich.
Autor Věroslav Mertl za dílo v roce 2001 obdržel Státní cenu za literaturu. Dvanáctidílná rozhlasová četba na pokračování vznikla o rok dříve, román načetl herec Josef Somr.
Věroslav Mertl
Věroslav Mertl se narodil v roce 1929 v Chrášťanech u Týna nad Vltavou. Vystudoval obchodní akademii v Českých Budějovicích, poté se živil jako úředník.
Od mládí ale psal – začínal povídkami a fejetony. Na přelomu 60. a 70. let byl redaktorem českobudějovického nakladatelství Růže a jeho literárního měsíčníku Arch, zakrátko zakázaného. Po vyhazovu z Růže působil až do roku 1991 jako tajemník Okresního výboru Československé strany lidové v Českých Budějovicích.
Plnohodnotným literárním debutem byla jeho povídková knížka Stín blaženosti, která vyšla v roce 1969 a nadchla literárního kritika Bedřicha Fučíka. Následoval román z období okupace Nám po tomto putování, povídkový soubor Poledne nebo v roce 1986 román Pád jasnovidce. Podle tohoto příběhu o muži, který se přiživuje na životě druhých, byla v roce 2002 natočena i stejnojmenná rozhlasová dramatizace.
Prozaik a esejista Věroslav Mertl byl jedním z mála katolicky orientovaných autorů, jehož dílo mohlo v období normalizace oficiálně vycházet. Byť se o něm tak nějak nemluvilo nahlas.
„Patřil jsem prostě k autorům takzvané šedé zóny, k těm, co občas směli publikovat, občas byli zakázáni, záleželo na tom, jak se právě režim cítil silný nebo oslabený. Psát a priori s autocenzurou se proto nevyplácelo. Z proudu svobodného psaní buď bylo to či ono vydavatelné, anebo se holt muselo čekat, až režim vydechl naposled,“ uvedl kdysi v jednom z rozhovorů Věroslav Mertl.
Pádu totality se dožil a mohl konečně zcela svobodně psát a publikovat. Jako sedmdesátiletý muž vydal v roce 2000 v nakladatelství Host román Hřbitov snů, který reflektuje právě zkušenost znovunabyté svobody. V následujícím roce za něj obdržel Státní cenu za literaturu.
Na sklonku života přidal ke svým knihám ještě soubor povídek Šustot smrti a poslední knihu deníků Kruhy pod očima.
Věroslav Mertl zemřel v květnu 2013 v Českých Budějovicích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
