Brambora byla pomeranč mého dětství. Historky z mládí v socialistickém Československu
Historky z dětství partičky kluků, do níž patří i dvouhlavý Piolin, pozdější „první a poslední prezident sjednoceně rozvrácené Evropy“, které zažívali v 70. a 80. letech minulého století v tehdy socialistickém Československu. Stejně jako autor knížky Bohuslav Vaněk-Úvalský…
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
V příběhu o dospívání v době předlistopadové za prezidentování JUDr. Husáka nechybí slovníček pro generace narozené už ve svobodném státě. Abychom všichni věděli, co to byl melouch, plynová maska, Svět motorů nebo cucací špalek.
Román Brambora byla pomeranč mého dětství vyšel poprvé v roce 2001, v obnoveném vydání v roce 2022.
V rozhlasové četbě na pokračování z roku 2013 účinkují Aleš Procházka, Taťjana Medvecká a Richard Honzovič.
Bohuslav Vaněk-Úvalský
Bohuslav Vaněk se narodil v roce 1970 v Praze, přídomek Úvalský používá jako upomínku na pradědečka Jožku Vaňka-Úvalského, přítele Jaroslava Haška.
V 80. letech absolvoval Střední odborné učiliště polygrafické. Po roce 1989 vystřídal řadu zaměstnání – byl editorem časopisu Redhot, Víkendu MF Dnes, zástupcem šéfredaktora časopisu Mladá Fronta Plus nebo šéfredaktorem časopisu Rodinný dům.
V roce 1993 založil a do roku 1997 řídil v Praze Krásné nakladatelství zaměřené na vydávání poezie. Zážitky z tohoto bohulibého podniku ho inspirovaly k napsání románu Poslední bourbon (1995). Podle tohoto románu vznikla v roce 2010 stejnojmenná rozhlasová četba.
Autor příležitostně publikoval v Literárních novinách, ve Tvaru a v Salonu Práva. V roce 1999 vyšlo první vydání jeho románu Zabrisky: ta druhá spermie. Hlavním hrdinou příběhu je životem omlácený chlápek, který polyká antidepresiva a chrlí jednu hořkou hlášku za druhou. Román Brambora byla pomeranč mého dětství poprvé vyšel v roce 2001.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
