Martina Toušková

Žijí docela běžný život mladých lidí v německém jazykovém ostrůvku u Českých Budějovic. Jenže se píše rok 1938 a mezi Čechy a Němci dochází k prvním národnostním třenicím…

Byli to přátelé od dětství – Fabio a Mucio. Byli si rovni věkem, spřízněni rodem. Hned na první pohled se oba dva vášnivě zamilovali do krásné a ctnostné Valérie.

Povídku Medúzy odehrávající se v posledních dnech druhé světové války napsal spisovatel Jan Štifter k 80. výročí konce války a také k 80 letům českobudějovického rozhlasu.

Dříve mívali čipy jen psi, v ne tak daleké budoucnosti je možná budeme mít implantované všichni. Potom bude jen stačit znát kód člověka, kterého je potřeba se zbavit...

Mnoho dokumentů, reportáží, rozhlasových her i živých přenosů vzniklo v budějovickém rozhlasovém studiu. Nechyběly ani příspěvky, za které se autoři možná trochu styděli...

Jako specialisté na noční útoky nasazovali letci denně své životy, aby je po válce v rodném Československu čekal v lepším případě kariérní sešup, v horším kriminál...

Je mu teprve šestnáct, ale takhle si tu svoji svobodu vůbec nepředstavoval. Z jedináčka ze slušné rodiny se shodou divných náhod stal štvanec s nožem v ruce...

Osada Pasovary čítala pouze tři domy. Ačkoliv bylo místo tak málo osídlené, žili zde jak vlastenci, tak kolaboranti. 

Humorné vzpomínky na to, jak coby kluk ministroval, čutal do meruny, obdivoval krásnou Líbu z Prahy a čekal, co Amerikáni koncem války shodí na zem, sepsal Zdeněk Vonásek.

Způsobit průvan znamená přivolat blesk. Nic tak nepřitahuje blesky jako světlo, nic tak dobře nevodí jako otevřený komín… Muž paní McWilliamsové to při bouřce nemá lehké…