Jan Weiss: Miluj svého bližního. Úsměvný příběh o prvorepublikovém detektivovi, který se snadno dojímal a měl měkké srdce
Dostupné ještě 14 dní
Jan Weiss: Miluj bližního svého
Jaroslav Papáček byl pražským detektivem, který leccos vyšťáral a vyřešil spoustu krásných případů. Jenže byl dle svých slov příliš soucitný, snadno se dojímal a měl měkké srdce.
Pracovní povinnosti jednou detektiva Papáčka přivedly i na pražský Žižkov. A právě tam definitivně pochopil, že mu chladný detektivní mozek prostě chybí…
Povídka vyšla například v knize Povídky o lásce a nenávisti (1944).
Jan Weiss se narodil v květnu 1892 v podkrkonošské Jilemnici. Vystudoval gymnázium a začal ve Vídni studovat práva. Po vypuknutí první světové války musel narukovat. Bojoval nejdříve na italské, pak na ruské frontě. V roce 1916 byl na Ukrajině zajat a odvezen do zajateckého lágru Tockoje, později byl přesunut do tábora Berezovka. V roce 1917 se přidal k československým legiím, k záložnímu pluku v Žitomyru. Ačkoliv měl kvůli omrzlinám amputovaných několik prstů na nohou, absolvoval plný výcvik a zúčastnil se i bojů u města Penza, o čemž později napsal stejnojmenné drama, které po skončení války vyšlo v časopise Legionářské besedy. Psát začal už v legiích. Barák smrti, povídková sbírka inspirovaná pobytem v drsných zajateckých táborech vyšla v roce 1927.
Po návratu do nově vzniklého Československa v roce 1920 začal Jan Weiss pracovat jako účetní na Ministerstvu veřejných prací a zůstal tam až do odchodu do důchodu v roce 1947. V roce 1928 vydal svůj zřejmě nejznámější román Dům o tisíci patrech, šílený sen zajatce blouznícího v tyfové horečce na pryčně v lágru, kterým se zařadil mezi průkopníky české sci-fi literatury.
Jan Weiss zemřel v roce 1972 v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
