Paní Mohlová. Vzpomínku na jednu křehkou Francouzku, která dávala v Praze hodiny francouzštiny, čte Jaroslava Adamová
Celá paní Mohlová byla tak průsvitná a jemňounká a k tomu měla velmi hluboký a energický hlas Francouzek a hovořila s náramnou vehemencí. Kolem učitelů řečí se prý vždycky vznáší nějaké tajemství. Jaké je to paní Mohlové? Odkud pocházela, jak se dostala do Prahy?
Vyprávění o staré Francouzce, která na začátku 20. století dávala v Praze lekce francouzštiny, napsala Marie Pujmanová. Text vyšel v knize Svítání v roce 1949.
Rozhlasové zpracování vzniklo v roce 1977. Povídku Paní Mohlová ve studiu načetla divadelní a filmová herečka Jaroslava Adamová.
Marie Pujmanová
Marie Pujmanová se narodila v roce 1893 v Praze do kultivované rodiny univerzitního profesora. Dostalo se jí humanitního vzdělání, jedním z jejích učitelů byl i kritik F. X. Šalda.
V mládí často cestovala. Jako velmi mladá se provdala do vážené českobudějovické rodiny Zátků. Manželství skončilo rozvodem. Z druhého manželství s operním režisérem a hudebním teoretikem Ferdinandem Pujmanem měla dva syny.
Postupně se ideově rozešla s prostředím, z něhož pocházela, a přiklonila se k levicové politice. Po válce se stala aktivní členkou komunistické strany. Několikrát navštívila Sovětský svaz.
Počátky její tvorby byly ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek.
Mezi její zdařilejší díla patří prvotina Pod křídly (1917), inspirovaná harmonickým prostředím babiččina patriarchálního domu, nebo román Pacientka doktora Hegla (1931), příběh o mladé ženě, která se zamiluje do ženatého lékaře, otěhotní s ním, ale dítě nakonec i přes odsudky okolí vychovává sama.
Marie Pujmanová zemřela v roce 1958.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
