Karel Klostermann: Osudné Velikonoce. Dramatické vyprávění o velké tragédii, k níž došlo roku 1859 v Sušici

Dramaticky o tom ve své povídce Osudné Velikonoce vypráví spisovatel Karel Klostermann, jehož otec byl tehdy v Sušici lékařem a pomáhal raněným.

Rozhlasové zpracování vzniklo v roce 2019, kdy povídku ve studiu v Plzni načetl herec Pavel Pavlovský.

Karel Klostermann

Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v městečku Haag am Hausruck v Horním Rakousku. Jeho otcem byl šumavský Němec, matkou Němka z rodu šumavských sklářů. Mateřštinou jejich nejstaršího syna byla tedy němčina.

Karel Klostermann|foto:Profimedia

Německy psané povídky začal Klostermann publikovat v roce 1885 v pražském časopise Politik. O pět let později, v roce 1890, vyšla jeho první a vlastně jediná německy psaná kniha Böhmerwaldskizzen. Očekávaný úspěch se však nedostavil, líčení krás Šumavy a jejích obyvatel německé čtenáře nenadchlo.

To české publikum bylo vstřícnější a nabádalo autora, aby psal v jejich jazyce. Klostermann byl jazykově dobře vybaven, psát česky pro něj nebyl problém. První česky psanou publikovanou povídkou je Rychtářův syn.

V roce 1891 vyšel na pokračování v časopise Osvěta jeho první román Ze světa lesních samot, knižně pak v roce 1894. Klostermann píšící teprve pár let česky za něj získal výroční cenu České akademie. Stejně jako za svůj další román Za štěstím.

Jako učitel na německé reálce v Plzni byl za svou českou literární činnost a české vlastenecké smýšlení napadán. V roce 1896 dostal kvůli udání proněmeckých kolegů za román Za štěstím dokonce ostrou úřední důtku s pohrůžkou přeložení na jinou školu.

Karel Klostermann zemřel 16. července 1923 na zámku ve Štěkni na Strakonicku. Ve Štěkni žil krátký čas už jako dítě s rodiči, když tam otec působil jako lékař, na sklonku svého života se do místa, které tolik miloval, vrátil. Pochován je na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava.