Zpustlý hrad Kokořín koupil rodák ze Soběslavi. Dal mu dnešní, prý „až příliš líbivou“ podobu

Genealog Alois Sassmann informaci potvrdil. „Špačkovi jsou velmi významnou a starou rodinou v Soběslavi. Máme ji doloženou už roku 1456, kdy je zmiňován jako kupec domu Jakub Špaček. Ve staré knize z 15. století se také uvádí takzvaný Špačkův dvůr, který stál někde před branou Soběslavi,“ říká.

Špačkové byli purkmistry, doktory práv i faráři. Roku 1840 se v Soběslavi narodil císařský rada a velkostatkář Václav Špaček, kterému císař František Josef I. roku 1908 udělil šlechtictví a znak. „Na něm je nahoře v červeném poli stříbrný lev, doprovázený poštmistrovskými trubkami a dole zřícenina hradu, což je Kokořín, ale to je tedy proti všem zásadám heraldiky,“ podotýká Alois Sassmann.

Ještě před povýšením do šlechtického stavu, v roce 1894 koupil soběslavský rodák Václav Špaček hrad Kokořín. Tehdy zpustlé památce dal dnešní podobu, v obnově hradu pokračovali i jeho potomci.

Čtěte také

Nepoddaní lidé obývali vesnice na Táborsku. Jejich potomci nosí příjmení Svoboda, Hořejší či Holub

Současní historici umění však soudí, že přestavba Kokořína není moc zdařilá. „Ne, že by hrad byl škaredý, ale je až příliš líbivý. Na zdech jsou vymalovány pestré postavy erbonošů se znaky bývalých pánů, jsou tam vymalovány také děti Václava Špačka v takových starých oblecích různých lovců a podobně. Všechno to prostě působí molièrovskou komedií Měšťák šlechticem,“ komentuje Alois Sassmann.

Poslední patro hradu však podle něj připomene, že Špačkovi měli i jiné ambice než bombastickou reprezentaci rodiny. „Tady bývalo za Špačků muzeum, kde vystavovali třeba nejstarší mapu Čech od Mikuláše Klaudyána nebo pozůstalost Karla Hynka Máchy. Špačkové chtěli mít svůj hrad jako stánek české kultury a posilovat národní vědomí českých návštěvníků,“ líčí.

V 50. letech 20. století komunistický režim Kokořín zkonfiskoval. Rodina Špačků dostala hrad zpět až roku 2006.