Nejnovější
-
HistorieHistorie
Zachránil život knížeti, za to chtěl do lesní služby. Tak se Palečkovi stali mysliveckým rodem
Nejvýše postaveným lovcem v zemi býval v minulosti nejvyšší lovčí. Poprvé je tato funkce doložena už na konci 12. století. Dále v hierarchii následovali lovčí v obvodech.
-
HistorieHistorie
Nesvětí svátky, vybili dvůr a chtěli faráři namlátit. V Hrdlořezích žili lidé s divokou krví
Vesnice Hrdlořezy leží nedaleko Suchdola nad Lužnicí. Podle profesora Profouse, který se zabýval místními jmény, je název odvozený od toho, že se jednalo o ves rváčů.
-
HistorieHistorie
Poštmistrovství bylo velice výnosným povoláním. Úřad se často předával dědičně v jedné rodině
Historie poštovní služby sahá do středověku. Své posly nejprve měly šlechtické rody, kláštery, města či cechy. Většinou využívaly poddaných. Poslové chodili převážně pěšky.
-
HistorieHistorie
Stovky let zůstali na stejném gruntě sedláci Stoličkovi ze Zahorčic a Holičtí z Kostelní Radouně
Jihočechy po tisíce let živila půda a minulé generace nedaly na rodnou hroudu dopustit. Dokazuje to i událost z roku 1935, kdy deník Venkov hledal nejstarší selské rody.
-
HistorieHistorie
Sedláci Koláček a Popel, hajný Hoplík. Jména dávných obyvatel Malšic prozrazuje rejstřík plátců daní
Mezi velmi staré obce patří Malšice na Táborsku. První písemný doklad o kostele pochází už z roku 1279. Další dokument uvádí, že zde v roce 1351 sídlil rytíř Jan z Malšic.
-
HistorieHistorie
Matouš z Hůrek měl asi převislé uši, tak mu začali říkat Klabouch. Příjmení je dnes u Lišova typické
Netradiční trojboký pomník stojí v obci Hůrky nedaleko Lišova na Českobudějovicku. Připomíná oběti nejen první světové války, ale také husitských bitev a doby pobělohorské.
-
HistorieHistorie
Kteří mlynáři na říčce Smutná hospodařili špatně a kdo nešel ke zpovědi, prozrazují staré záznamy
Říčka Smutná pramení u Chyšek na Písecku, pak kolem Milevska a Opařan teče směrem k Lužnici, do níž se vlévá u Bechyně. Podél toku tradičně žily mlynářské rody.
-
HistorieHistorie
Nepoddaní lidé obývali vesnice na Táborsku. Jejich potomci nosí příjmení Svoboda, Hořejší či Holub
Na venkově na Táborsku v minulosti žila zvláštní skupina obyvatel, které se obecně říkalo královští svobodníci. Byli to lidé svobodně usedlí, nepoddaní.
-
HistorieHistorie
Rodina Pouzarových z Hůr se velmi rozrostla hlavně díky rychtářovi Tomášovi, který měl asi 25 dětí
Obec Hůry na Českobudějovicku získala svůj název podle pojmenování pro místo, kde se těžila ruda. O rodinách, které zde žily, se dozvídáme matrik, ale i starších zdrojů.
-
HistorieHistorie
Rodokmen uvádí jen předky v otcovské linii, obsáhlejší přehled příbuzných získáte z vývodu a rozrodu
Když mluvíme o pátrání po předcích, obvykle používáme slovo rodokmen. Jak ale upozorňuje Alois Sassmann, který se věnuje genealogii, rodokmen je jen jednou z možností.
Stránky
O pořadu
Kořeny – Z dějin jihočeských rodin a rodů
Pořad mapuje vznik a rozšíření rodových jmen, historii rodů, zajímavosti o jihočeských gruntech a usedlostech.
Čas vysílání
| čtvrtek 18:30 | České Budějovice |
Další pořady
-
Slavíci v krabici
Seriál mapující skoro šedesátiletou historii ankety popularity českých a slovenských hudebních interpretů.
-
Pochoutkový rok
Kulinární magazín, ve kterém soutěží vaše posluchačské recepty. Rok 2025 je na sladko. Pochlubte se svým rodinným sladkým receptem a vyhrajte!
