Krutosti, nemoci, hladovění. Život v budějovických Čtyřech Dvorech nebyl lehký, dokládá kronika

„Roku 1849 byla vytvořena obec Čtyři Dvory a k ní připojena i osada Kněžské Dvory. Toto spojení trvalo do roku 1919. V roce 1952 se pak obec stala osadou Českých Budějovic a zanikla v roce 1970 jako část krajského města. Ale pro staré Čtyřdvoráky bude Čtyrák vždycky Čtyrákem,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Čtyři Dvory byly podle něj původně velmi malé a ještě roku 1683 čítaly jenom šest poddanských statků. „Žilo zde celkem sedmdesát poddaných osob. Ovšem to byly jen poddanské statky, pak tam byly ještě svobodné dvory, později číslo jedna až pět,“ upřesňuje.

O historii českobudějovické čtvrti a osudech jejích obyvatel víme mnohé díky dochované obecní kronice. Zjišťujeme však, že lidé to tam neměli lehké. Píše se o drancování, loupení, válečných krutostech, nemocech, které přinesly oddíly vojáků, neúrodě i hladu, kdy lidé prý jedli dokonce kůru ze stromů.

Kronika podává zajímavé informace také o počasí. „Čteme například, že v dubnu 1621 byla hrozná bouře, která zabila dva sekáče. V srpnu 1654 nastalo na dvě hodiny zatmění Slunce a Čtyřdvorští se velmi polekali a modlili se, protože si mysleli, že je konec světa, že nastává soudný den,“ vypráví Alois Sassmann.

„No, a pro ty, kteří si myslí, že rozmary počasí jsou až dnes, mohu připomenout zprávu ze čtyřdvorské kroniky, podle níž 4. prosince 1733 napadl první sníh a 8. prosince se udělalo prý takové teplo, že lidé pracovali na zahrádkách a chodili v letních šatech,“ dodává.