Jansa, Beneš, Kovanda, Bič, Kohout či Prchal. Tito sedláci hospodařili na počátku 17. století v Bratřicích

Rychtou, tedy místem, kde sídlil rychtář, patřily Bratřice odnepaměti do Velké Chyšky. Stejně tak tam spadaly i farností. „Ve Velké Chyšce bývala rychta svobodnická, to znamená, že její držitel neměl žádné povinnosti, byl svobodný. Například již roku 1436 se tam uvádí Jan Boštián z Radiče, který prodal rychtu se svobodstvím za 150 kop grošů Janu Malovci z Malovic,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Z roku 1410 se dochoval urbář Strahovského kláštera, podle nějž bylo ve vsi Bratřice šestnáct lánů se šestnácti usedlými, kteří robotovali na rychetského faráře. Jména usedlých tam ale zapsána nejsou. Ta uvádí až urbář z roku 1615.

Čtěte také

Vesnická hospodářství se v minulosti neobešla bez čeládky. Služba čeledínů a děveček bývala často dlouhá a věrná

„Roku 1615 hospodařili v Bratřicích sedláci Adam Jansa, Matouš Pekařů, Václav Beneš, Jan Průša, Řehoř Kovanda, Václav Bič, Vavřinec Adamů, Jan Kohout, Vavřinec Roubalů, Matěj Janda, Václav Valeška, Jan Prchal a další,“ vyjmenovává Alois Sassmann.

Historici mají k dispozici také gruntovní knihu z let 1655 až 1691. Její součástí je zvláštní rubrika nazvaná Paměť se vzácnými zprávami o starších dějinách jednotlivých gruntů. „Třeba je tam zapsán grunt Jana Jansy. Kniha uvádí, že grunt má jeden lán, že se Jansa přiženil ke vdově po Václavu Rokosovi, řečeném Jansovi, a že tam byli i sirotci,“ zmiňuje genealog.

Podrobně je popsán grunt Václava Kovandy. „Když se gruntu ujal Jan Kovanda, nacházeli se tam čtyři mladí voli, tři kusy starého dobytka, jednadvacet ovcí, čtyři jehňata, devět prasat, dvacet slepic. Takto podrobně je tam všechno uvedeno, takže víme, že stavení u Kovandů bývalo veliké. Kniha ještě také zmiňuje, že z gruntu zběhl Martin Kovanda, syn zemřelého předešlého hospodáře Václava,“ líčí Alois Sassmann.