Klevetné ženy a polní pych trestal ve Volenicích rychtář. Sloužilo tu také 12 čestných kostelníků
Velmi starobylou vsí jsou Volenice na Strakonicku. Existovaly pravděpodobně již v 10. století, první písemná zmínka pochází z roku 1227. Už v roce 1384 zde stál farní kostel, který je dodnes hlavní dominantou. Součástí pošumavské obce jsou vesnice Ohrazenice, Tažovice, Tažovická Lhota a Vojnice.
Informace o dávných obyvatelích Volenic můžeme čerpat z farních register z roku 1611. „To je takový nezvyklý pramen. Uvádí, kteří sedláci v daném roce odváděli volenickému faráři desátek. Největší usedlostí tehdy byl Koblihovský dvůr, měl výměru jeden a půl lánu. Celý lán pak měli Korbel, Zíka, Žáček, Turek, Makovec, Pašava, Burian a Kořenský,“ vyjmenovává Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Majitel panství podle něj ve vesnici ustanovoval rychtáře, který měl menší správní a soudní pravomoc. Rozsuzoval malé spory, trestal, jak čteme ve starých dokumentech, klevetné ženy a polní pych (krádež úrody, poškození rostlin, neoprávněný lov zvířat, pozn. red.), dohlížel na vykonávání roboty nebo na placení úroků a daní.
Čtěte také
„Rychtáři bývali v některém rodě dědičně, nebo bylo rychetní právo od pána prodáno na doživotí. Když bylo dědičné, vzniklo podle něj pojmenování statku. Většinou se tam říkalo U Rychtářů,“ doplňuje Alois Sassmann.
Velmi významní byli ve Volenicích kostelníci. „Víme, že tam měl hradní pán k pomoci dvanáct čestných kostelníků, to bylo málokde. Šlo o dvanáct vážených hospodářů ze všech přifařených vesnic. Byla to čestná funkce, funkce neplacená. Tito čestní kostelníci měli na starosti dozor nad zádušními kravami, vybírali si z nich pacht, pak úroky nebo pokuty,“ vysvětluje genealog.
Také jména čestných kostelníků jsou zapsána v dokumentu z roku 1611. „Tehdy byl ve Volenicích prvním kostelníkem Martin Maršík, druhým Jan Korbel, třetím Vít Polák, čtvrtým Pavel Turek, všichni z Volenic. Dále mezi kostelníky patřili třeba Mikuláš Harant ze Zvotok, Petr Krancl ze Štěchovic, Martin Vácha ze Štěchovic nebo Šimon Havlán ze Škůdry,“ zmiňuje Alois Sassmann.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
