Poštmistrovství bylo velice výnosným povoláním. Úřad se často předával dědičně v jedné rodině
Historie poštovní služby sahá až do středověku. Své posly nejprve měly šlechtické rody, kláštery, města či cechy. Většinou využívaly poddaných. Poslové chodili převážně pěšky. V archivních dokumentech se například dočteme, že roku 1310 dostal posel, který šel z Prahy do Krumlova, za čtyři dny cesty osm grošů.
Vůbec první oficiální poštovní spojení v Čechách bylo zřízeno roku 1526 a vedlo přes jižní Čechy. „Přes Tábor, ves Košice a Člunek do Rakouska. Vzniklo kvůli zvolení nového krále a zavedli ho tehdejší nejvyšší poštmistři z rodu Taxisů. Pak se vrchní poštmistři různě střídali, až v roce 1622 koupili dědičné poštmistrovství příslušníci rodu Paarů, Italové, kteří později vlastnili zámek v Bechyni,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Na poštovní práci nebyli poštmistři sami. Na větších místech měli personál, posly, protože kromě státní pošty provozovali i poštu soukromou. „Byli to vlastně už takoví podnikatelé. Často byli zároveň hospodskými, protože poštovní stanice bývaly zájezdními hospodami. Poštmistrovství bylo velice výnosným povoláním, poštmistři bývali velmi bohatí a byla to otázka prestiže,“ říká Alois Sassmann.
Z jihočeských poštmistrovských rodin jmenuje například Schoberovi z Kaplice na Českokrumlovsku. „Kaplice byla velice důležitou stanicí na cestě z Prahy do Vídně a zde se poprvé roku 1653 uvádí jako nový poštmistr Jiří Schober. Jeho rodina je typickým příkladem, jak poštmistrovský úřad zůstával dědičně v rukou jedné rodiny,“ zmiňuje.
Čtěte také
Významnou poštmistrovskou rodinou v Týně nad Vltavou byli rytíři z Maasburgu. O jejich výjimečném postavení dodnes svědčí honosné náhrobky s rodovými znaky na místním hřbitově. „V Týně byla dědičná pošta v secesním domě na náměstí. Zůstala v rukou rytířů z Maasburgu až do roku 1848, kdy jim byl poštovní úřad odebrán státem. Pošta potom byla podřízena krajské poštovní správě v Budějovicích. A zajímavé je třeba také to, že od roku 1869 zajišťoval poštovní spojení mezi Týnem nad Vltavou a Kolodějemi nad Lužnicí poštmistr Bernard Radok, dědeček slavného režiséra Alfréda Radoka,“ vypráví genealog.
Někteří poštmistři byli tak bohatí, že mohli postavit i významné stavby. Jindřichohradecký poštmistr Ondřej Bayer financoval v 60. letech 18. století stavbu sousoší Nejsvětější Trojice na dnešním náměstí Míru, které je největší svého druhu v jižních Čechách. „Pro zájemce o křesťanskou ikonografii je opravdovou lahůdkou a mezi světci, které zdobí sousoší, je i socha svatého Expedita, patrona poštovnictví s holubicí a dopisem,“ doplňuje Alois Sassmann.
Existovali ale samozřejmě i poštmistři, kteří svého postavení zneužili. Za to následovaly velice tvrdé tresty. „Například jsem se dočetl, že roku 1784 byl potrestán poštmistr ve Veselí nad Lužnicí, který odcizil z dopisu 675 zlatých. Byl zbaven funkce a odsouzen ke čtyřem letům nucených prací v železech,“ uvádí genealog.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.