Obyvatelstvo Holašovic se několikrát obměnilo. Po morové epidemii přišli Němci, po jejich odsunu zase Češi

3. červenec 2025

Největší audioportál na českém internetu

Holašovice | Foto: Shutterstock

Rodiny a rody z vesnice Holašovice na Českobudějovicku

Vesnice Holašovice na Českobudějovicku je od roku 1998 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhled její návsi se po staletí skoro nezměnil. Kromě statků postavených ve stylu selského baroka se tu nachází kaple, rybníček a obecní kovárna. Jak dokládají staré urbáře, kolem holašovické návsi stálo původně 17 statků, od nichž se v 19. století oddělily menší usedlosti, což vedlo k současnému počtu 22 stavení.

Holašovice byly založeny pravděpodobně v polovině 13. století. „Ona i ta koncovka -ice obvykle ukazuje na to, že místo je ze 13. století. Podle názvu vesnice lze usuzovat, že se zde usadili lidé jistého Holaše, nebo Holase, který mohl být příslušníkem nižší šlechty, případně členem širší královské družiny,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

V listinách jsou Holašovice poprvé uváděny roku 1292. Tehdy je král Václav II. věnoval s farní vsí Strýčice a dalšími svými vesnicemi cisterciákům ve Vyšším Brodě. Pod nimi zůstaly Holašovice více než 500 let.

Nejstarším dochovaným archivním pramenem, který uvádí jména holašovických sedláků, je urbář z počátku 16. století. „Zdejší usedlíci měli tehdy převážně česká jména, byli tu například sedláci Šimek, Urban, Prokop, Kuba nebo Mates,“ vyjmenovává genealog.

Čtěte také

Zásadní vliv na historii obce podle něj však měla morová epidemie v letech 1520 a 1521. „Tato černá nemoc zcela obměnila zdejší obyvatele. Vesnice prý úplně vymřela a cisterciáci ji potom kolonizovali německými rodinami od Vyššího Brodu. Podle urbáře vyšebrodského panství z let 1524 až 1530 bylo v Holašovicích sedmnáct hospodářů, ale již převážně s německými příjmeními,“ vysvětluje.

Holašovice se tak staly německou vesnicí, ale během následujících staletí tu žili i Češi. Údaje ze sčítání lidu v roce 1921 uvádí v Holašovicích 211 obyvatel, z toho 146 hlásících se k německé národnosti.

„Po vzniku protektorátu Čechy a Morava musely tři české holašovické rodiny odejít do vnitrozemí a do české školy se nastěhovala německá pohraniční stráž. Po skončení války zase v lednu 1946 začal odsun Němců z Holašovic, a to byla absolutní většina obyvatel,“ připomíná genealog.

Do prázdných stavení po odsunutých Němcích pak přišlo české obyvatelstvo, většinou ze sousedních vesnic. „Tam se zabydlelo a musím říci, že místním rodinám slouží ke cti, že nenechaly Holašovice zničit, že je uchovaly v jejich kráse, že se vzorně staraly a starají o svá stavení. Přitom víme, že mnoho vesnic, odkud museli Němci odejít, bylo úplně zničeno,“ dodává Alois Sassmann.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.