Matouš z Hůrek měl asi převislé uši, tak mu začali říkat Klabouch. Příjmení je dnes pro Lišovsko typické

Mezi starobylé rody spojené s Hůrkami u Lišova patří Klabouchovi. „Příjmení Klabouch je typické právě pro Lišovsko a část Budějovic kolem Rudolfova a Adamova. Ten výraz se prý v minulosti používal jako posměšné označení pro člověka, který měl převislé uši,“ říká Alois Sassmann.

Při pátrání v historii Klabouchových z Hůrek došel v nepřetržité linii až do roku 1577 k hajnému, který se jmenoval Matouš a zásoboval zámeckou kuchyni na Hluboké. „Pak tam sídlil na začátku 17. století asi jeho syn, velice bohatý sedlák Josef Matouš, který byl tak zámožný, že dokonce půjčoval peníze i budějovické městské radě. Našel jsem v archivu stvrzenku,“ vypráví.

Dalším z členů rod byl Vít Matouš, a právě on je v dochovaných záznamech z roku 1651 označen jako Vít Klabouch. „To znamená, že se změnilo jméno z Matouš na Klabouch. Patrně Vít měl uši, kvůli kterým mu začali takto říkat,“ komentuje Alois Sassmann.

Čtěte také

Nepoddaní lidé obývali vesnice na Táborsku. Jejich potomci nosí příjmení Svoboda, Hořejší či Holub

Podle rodiny se kdysi jmenovaly i dva rybníky u Hůrek. Urbář hlubockého panství z roku 1677 je nazývá Horní klabouchovský a Dolní klabouchovský. „Navíc i na Třeboňsku u Šalmanovic je rybník Klabouch. Zjistil jsem, že tam se kdysi také přiženil Klabouch z Hůrek u Lišova. Oba klabouchovské rybníky ale potom koupil kníže Schwarzenberg, připojil je ke svému panství a nakonec je roku 1813 zalesnil,“ doplňuje genealog.

Jako další významnou rodinu spojenou s Hůrkami jmenuje Štroblovi. „V 16. století tam žil mlynář Havel Štrobl, jehož syn Ondřej dosáhl dokonce predikátu čili šlechtického stavu. A Jakub Štrobl z tohoto rodu byl císařským rychtářem až v dalekém městě Litoměřice,“ zmiňuje.

Hojně rozvětven byl také rod Čapků, z něhož pocházejí dva významní členové – spisovatel František Miroslav Čapek, který v roce 1918 shazoval z budějovické radnice císařského orla, a historik František Josef Čapek.

„Dalším významným rodákem z Hůrek byl páter Jakub Novotný, osobní kaplan kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu. Byl u ní asi oblíben, protože zápisy uvádí, že když byla v roce 1868 v Hůrkách postavena kaple, kněžna darovala kněžské roucho, polštář, kalich a konvičky s tácem,“ dodává Alois Sassmann.