Rodokmen uvádí jen předky v otcovské linii, obsáhlejší přehled příbuzných získáte z vývodu a rozrodu

13. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Rodokmen, vývod, rozrod

Když mluvíme o pátrání po předcích, obvykle používáme slovo rodokmen. Jak ale upozorňuje Alois Sassmann, který se věnuje genealogii, rodokmen je jen jednou z forem rodopisné práce. Při sestavování rodokmenu se zjišťují pouze předci otce a jeho sourozenců. Pak ale existují ještě vývody a rozrody.

Vývod sleduje všechny předky. „To znamená, já mám tatínka a maminku, můj tatínek má tatínka a maminku, moje maminka má tatínka a maminku a tak dále. Když se to potom namaluje, jde to do takového véčka. Začínáte u sebe a zaznamenáváte všechny své předky,“ vysvětluje Alois Sassmann.

Tyto vývody podle něj museli mít v určité době lidé, kteří chtěli prokázat krevní čistotu. Byly nutné pro přijímání do některých rytířských řádů, předkládali je aspiranti na úřad císařských komoří a podobně.

„Podle lékařů je vývod nejlepší, protože zjistíte všechny svoje předky ze strany otce i matky. A je možné krásně sledovat dědičnost – na co ti předkové umřeli, kolik jim asi bylo let, jaké měli povolání, kolik měli dětí a podobně. Z lékařského hlediska má vývod velkou cenu,“ dodává.

Nejsložitější formou rodopisné práce je pak rozrod. „Ten začíná u nejstaršího předka vašeho jména. Tento předek, to je bod nula. A pak zaznamenáváme všechny jeho děti, syny i dcery, všechny potomky těchto dětí a tak dále. Toto je nejnáročnější forma, málokdy se podaří ji zcela vyhledat,“ říká Alois Sassmann.

Doporučuje proto zkusit rozrod sestavit jen pro poslední generaci. „Začněte u pradědečka, zaznamenejte jeho děti, tedy vašeho dědečka a jeho sourozence, a pokračujte dále jejich potomky. I tak to bude, zvláště pokud bylo v rodinách hodně dětí, ohromné množství příbuzných,“ popisuje.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.