Sedláci Koláček a Popel, hajný Hoplík. Jména dávných obyvatel Malšic se dochovala v rejstříku plátců daní

Jak uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií, lze dohledat i jména dávných obyvatel Malšic. V třeboňském archivu se dochoval takzvaný úroční rejstřík, do nějž služebník Rožmberků zapisoval plátce daní v době před téměř 600 lety.

„Největšími sedláky v Malšicích tehdy byli Koláček a Popel. Ti měli dva lány, což bylo hodně. Ostatní hospodáři měli jenom jeden lán. Díky rejstříku víme, že malšický rychtář v roce 1433 se jmenoval Velek a zdejší hajný měl takové hezké příjmení Hoplík. Dále tu byli sedláci Holub, Míka a Ryška,“ vyjmenovává Alois Sassmann.

Čtěte také

Rodina Pouzarových z Hůr se velmi rozrostla hlavně díky rychtářovi Tomášovi, který měl asi 25 dětí

Rejstřík také prozrazuje, že malšičtí hospodáři byli bohatí. „Všichni totiž ihned zaplatili své platy vrchnosti. Někdy se v rejstřících píše, že poddaní nemají peníze, ale to nebyl případ Malšic. Například sedlák Koláček musel tehdy za dva lány zaplatit 68 grošů, což nebylo málo. Sedlák Kuneš měl zase louku v lese za Malšicemi, za kterou Rožmberkům také ihned zaplatil,“ vysvětluje genealog.

Podstatně novější, ale na informace velmi bohatý je adresář Aloise Chytila z počátku 20. století. „Alois Chytil byl takový průkopník informatiky u nás. S týmem lidí dokázal zmapovat všechny obchody a živnosti v Čechách na prahu první světové války, ale zapsal i jména starostů, zastupitelů, učitelů, farářů, hajných a tak dále,“ líčí Alois Sassmann.

Díky tomuto adresáři tak podle něj mimo jiné víme, že v roce 1914 byl starostou Malšic rolník Josef Hák, žil zde lékař František Kárník a obchodník Josef Švec. „Celkem v obci bylo šest hostinců – u Caisů, u Čudů, u Přívozníků, u Sudků, u Šteflů i Voborských. Byli tady hrnčíři, klempíři, hodinář, dva kováři, koláři, čtyři obuvníci, dva pekaři, dva řezníci a byla zde i císařsko-královská četnická stanice,“ dodává.