Nosíte příjmení Zeman, Rytíř nebo Skorunka? Je možné, že ho máte díky šlechtickým předkům
Také při pátrání po předcích často platí jakési zákony schválnosti. Alois Sassmann, který se zabývá genealogií, se s tím setkal mnohokrát. Kdo velmi toužil objevit ve svém rodokmenu šlechtické předky, neuspěl. A naopak ten, komu na urozeném původu vůbec nezáleželo, takové dávné příbuzné našel.
Jistou nápovědou ale může být příjmení. Některá odkazují právě ke šlechtickým předkům. „Například ten, kdo má příjmení Zeman, může usuzovat, že jeho předek byl nějakým menším šlechticem. Zemané byli nejnižší šlechta. Pokud tedy příjmení nedostal po chalupě, jak se to stávalo,“ uvádí Alois Sassman.
Doložené to má například u rodiny Zemanů z Jelma u Českých Budějovic. „Ta tam žije nepřetržitě už asi 350 let na čísle popisném jedna. Zde se po třicetileté válce usadil zeman ze Straňan a začalo se tam říkat U Zemanů,“ vypráví.
Na Táborsku je zase rozšířené příjmení Rytíř, zvláště v okolí Chýnova a Ratibořských Hor. Tato rodina podle Aloise Sassmana skutečně pochází z rytířů z Radvanova, kteří zchudli a zůstalo jim jen příjmení.
„Nebo třeba v obci Habří u Budějovic je objekt, kde se říká U Skorunků. To bývala kdysi tvrz a lidé na ní později usedlí měli příjmení Skorunka, to znamenalo, že byli z korunky, že byli na sídle, kde byl šlechtický rod. Korunka znamenala šlechtictví,“ dodává.
Související
-
Náš předek byl francouzský voják, vypráví se v mnoha rodinách. Příběhy ale často nelze potvrdit
Asi každého trochu zajímá, kdo byl jeho prvním předkem, zakladatelem rodu. Mnohdy o tom v rodinách kolují fámy, pohádky, báje a pověsti.
-
Guláš, Řízek, Pračka, Pivo, Smrtka, Hříšný, Schod. I taková příjmení nosí lidé v Česku
Desetitisíce příjmení se používají v Česku. Některá jsou běžná, například Novák či Novotný pro toho, kdo přišel do vsi nový. Objevují se ale i příjmení úsměvná a hanlivá.
-
Lidé si v minulosti běžně měnili příjmení. Zakázalo to až nařízení císaře Josefa II. v roce 1786
Dějiny lidských jmen jsou staré jako lidstvo samo. Nejdřív vznikala takzvaná příjmí a z nich příjmení. Mezi nejstarší slovanská příjmení patří pojmenování po zvířatech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
