Guláš, Řízek, Pračka, Pivo, Smrtka, Hříšný, Schod. I taková příjmení nosí lidé v Česku
Desetitisíce příjmení se používají v Česku. Některá jsou velmi běžná, například přízvisko Novák či Novotný, které často dostal ten, kdo přišel do vsi nový. Objevují se ale také příjmení úsměvná i hanlivá.
Hanlivé příjmení podle Aloise Sassmanna, který se zabývá genealogií, faráři v minulosti někdy měnili. „Třeba tady na jihu Čech bylo hodně rozšířeno příjmení Uchcanej, což faráři často přepisovali na Urban, případně převáděli do latiny, poněmčovali,“ uvádí.
Z evidence ministerstva vnitra před časem se synem vypsal zajímavá příjmení. Tehdy v Česku žilo 65 Gulášů, 136 Knedlíků, 177 Řízků a 16 Bramborů.
„Poměrně užívaná byla například příjmení Farář, Biskup, Kardinál, Děkan a Papež, ale existovali třeba i muži s příjmením Pračka, to je odvozené od slova práce, ne praní,“ vyjmenovává Alois Sassmann.
V evidenci našel i nositele příjmení Regál, Schod, Vana, Hřebík, Dřevo, Mikuláš, Anděl, Čert, Pivo, Zadek, Bobek, Hříšný, Noha, Smrtka, Peklo, Ráj, Hrom, Blesk, Večeře, Poledne či Bomba. „Opravdu můžeme říct, že čeština je krásný jazyk a i naši předkové dokázali třeba s vtipem, anekdotou popsat vlastnost člověka, podle kterého se někteří dodnes jmenují,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
