Guláš, Řízek, Pračka, Pivo, Smrtka, Hříšný, Schod. I taková příjmení nosí lidé v Česku
Desetitisíce příjmení se používají v Česku. Některá jsou velmi běžná, například přízvisko Novák či Novotný, které často dostal ten, kdo přišel do vsi nový. Objevují se ale také příjmení úsměvná i hanlivá.
Hanlivé příjmení podle Aloise Sassmanna, který se zabývá genealogií, faráři v minulosti někdy měnili. „Třeba tady na jihu Čech bylo hodně rozšířeno příjmení Uchcanej, což faráři často přepisovali na Urban, případně převáděli do latiny, poněmčovali,“ uvádí.
Z evidence ministerstva vnitra před časem se synem vypsal zajímavá příjmení. Tehdy v Česku žilo 65 Gulášů, 136 Knedlíků, 177 Řízků a 16 Bramborů.
„Poměrně užívaná byla například příjmení Farář, Biskup, Kardinál, Děkan a Papež, ale existovali třeba i muži s příjmením Pračka, to je odvozené od slova práce, ne praní,“ vyjmenovává Alois Sassmann.
V evidenci našel i nositele příjmení Regál, Schod, Vana, Hřebík, Dřevo, Mikuláš, Anděl, Čert, Pivo, Zadek, Bobek, Hříšný, Noha, Smrtka, Peklo, Ráj, Hrom, Blesk, Večeře, Poledne či Bomba. „Opravdu můžeme říct, že čeština je krásný jazyk a i naši předkové dokázali třeba s vtipem, anekdotou popsat vlastnost člověka, podle kterého se někteří dodnes jmenují,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
