Guláš, Řízek, Pračka, Pivo, Smrtka, Hříšný, Schod. I taková příjmení nosí lidé v Česku
Desetitisíce příjmení se používají v Česku. Některá jsou velmi běžná, například přízvisko Novák či Novotný, které často dostal ten, kdo přišel do vsi nový. Objevují se ale také příjmení úsměvná i hanlivá.
Hanlivé příjmení podle Aloise Sassmanna, který se zabývá genealogií, faráři v minulosti někdy měnili. „Třeba tady na jihu Čech bylo hodně rozšířeno příjmení Uchcanej, což faráři často přepisovali na Urban, případně převáděli do latiny, poněmčovali,“ uvádí.
Z evidence ministerstva vnitra před časem se synem vypsal zajímavá příjmení. Tehdy v Česku žilo 65 Gulášů, 136 Knedlíků, 177 Řízků a 16 Bramborů.
„Poměrně užívaná byla například příjmení Farář, Biskup, Kardinál, Děkan a Papež, ale existovali třeba i muži s příjmením Pračka, to je odvozené od slova práce, ne praní,“ vyjmenovává Alois Sassmann.
V evidenci našel i nositele příjmení Regál, Schod, Vana, Hřebík, Dřevo, Mikuláš, Anděl, Čert, Pivo, Zadek, Bobek, Hříšný, Noha, Smrtka, Peklo, Ráj, Hrom, Blesk, Večeře, Poledne či Bomba. „Opravdu můžeme říct, že čeština je krásný jazyk a i naši předkové dokázali třeba s vtipem, anekdotou popsat vlastnost člověka, podle kterého se někteří dodnes jmenují,“ dodává.
Související
-
Lidé si v minulosti běžně měnili příjmení. Zakázalo to až nařízení císaře Josefa II. v roce 1786
Dějiny lidských jmen jsou staré jako lidstvo samo. Nejdřív vznikala takzvaná příjmí a z nich příjmení. Mezi nejstarší slovanská příjmení patří pojmenování po zvířatech.
-
Lidé původně nosili jenom jedno jméno, vůbec nejstarší jsou zřejmě pojmenování podle zvířat
Fenoménem se ve své době stal genealogický pořad Kořeny, který začal v roce 2005 vysílat Český rozhlas České Budějovice. Unikátní cyklus nabízíme znovu k poslechu.
-
Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu pár obecně rozšířených slov. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovaly přírodní vědy i duchovní služba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
