Lidé původně nosili jenom jedno jméno, vůbec nejstarší jsou zřejmě pojmenování podle zvířat
Fenoménem se ve své době stal genealogický pořad Kořeny, který začal v roce 2005 vysílat Český rozhlas České Budějovice. Unikátní cyklus z historie jihočeských rodin a rodů nabízíme znovu k poslechu u příležitosti 80. výročí stanice. První díl je o vzniku jmen.
Podle Aloise Sassmanna, který se dlouhodobě věnuje genealogii, měli lidé u nás původně jenom jedno jméno. „Třeba Sokol, Medvěd, Liška. Říká se, že tato jména podle zvířat jsou vůbec nejstarší slovanská jména. Dávala se lidem, kteří dané zvíře připomínali vlastnostmi,“ vypráví.
I další jména odkazovala na to, čím konkrétní člověk vynikal, například Holec byl bezvousý. „Časem se ale stalo, že jména už nosilo více lidí a nestačilo to k identifikaci člověka. Proto začínají vznikat přízviska, která se postupně změnila v příjmení,“ dodává Alois Sassmann.
Související
-
Lidé si v minulosti běžně měnili příjmení. Zakázalo to až nařízení císaře Josefa II. v roce 1786
Dějiny lidských jmen jsou staré jako lidstvo samo. Nejdřív vznikala takzvaná příjmí a z nich příjmení. Mezi nejstarší slovanská příjmení patří pojmenování po zvířatech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.