Lidé původně nosili jenom jedno jméno, vůbec nejstarší jsou zřejmě pojmenování podle zvířat
Fenoménem se ve své době stal genealogický pořad Kořeny, který začal v roce 2005 vysílat Český rozhlas České Budějovice. Unikátní cyklus z historie jihočeských rodin a rodů nabízíme znovu k poslechu u příležitosti 80. výročí stanice. První díl je o vzniku jmen.
Podle Aloise Sassmanna, který se dlouhodobě věnuje genealogii, měli lidé u nás původně jenom jedno jméno. „Třeba Sokol, Medvěd, Liška. Říká se, že tato jména podle zvířat jsou vůbec nejstarší slovanská jména. Dávala se lidem, kteří dané zvíře připomínali vlastnostmi,“ vypráví.
I další jména odkazovala na to, čím konkrétní člověk vynikal, například Holec byl bezvousý. „Časem se ale stalo, že jména už nosilo více lidí a nestačilo to k identifikaci člověka. Proto začínají vznikat přízviska, která se postupně změnila v příjmení,“ dodává Alois Sassmann.
Související
-
Lidé si v minulosti běžně měnili příjmení. Zakázalo to až nařízení císaře Josefa II. v roce 1786
Dějiny lidských jmen jsou staré jako lidstvo samo. Nejdřív vznikala takzvaná příjmí a z nich příjmení. Mezi nejstarší slovanská příjmení patří pojmenování po zvířatech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
