Lidé v Blatné se věnovali mnoha řemeslům. Byli zde řezníci Sádlo a Masák, pekař Babka či švec Fiala

K nejstarším rodinám v Blatné patří Bastlovi. „To byla mlynářská rodina, usedlá roku 1648 na mlýně v Hajanech a potom na mlýně v Blatné. Z tohoto rodu vynikl Antonín Bastl, který se stal doktorem obojího práva v Praze,“ vypráví Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Dále zmiňuje například rodinu Blažejových, z níž pocházel bažantník František Blažej, nebo rozvětvenou rodinu Fialových. „František Fiala byl roku 1738 obuvnickým cechmistrem, Filip Fiala byl učitelem, Jan Fiala farářem, Karel Fiala architektem v Praze, Josef Fiala profesorem gymnázia v Olomouci,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Usedlost číslo 11 v Hosíně u Českých Budějovic byla svobodná, v čísle 19 bydleli místní hrobaři

Nejstarším a nejdůležitějším cechem v Blatné bylo řeznictví. „Máme zprávy už z 15. století, kde se uvádí blatenští řezníci. Tomuto řemeslu se věnovaly staré blatenské rodiny Masákových, Pelikánů, Rozumů, Sádlových a Synků. Vidíme, jak k těm řeznickým rodinám pěkně připadla třeba ta příjmení Sádlovi a Masákovi,“ komentuje Alois Sassmann.

Důležitým bylo podle něj také řemeslo pekařské. Blatenští pekaři pekli bílý i režný chléb a různé pečivo. „V Blatné byli dvojí pekaři – zámečtí, kteří pekli pro zámek, a pak městští. Zámeckým pekařem byl například roku 1598 Jiří Babka, potom se uvádí Jan Jelínek a Václav Pokorný,“ zmiňuje.

Ve městě dále působili mimo jiné koláři, koželuhové a hodináři, nejrozšířenějším se ale stal cech ševcovský. „Mezi nejznámější ševcovské rodiny v Blatné patří Fialové, Koubkové, Kostkové, Lahvičkové, Měchurové, Šilhaví či Zelenkové. Zatímco v roce 1648 zde byli jenom tři ševci, tak v roce 1753 už 26 mistrů ševcovských,“ připomíná Alois Sassmann.

Své zboží ševci prodávali nejvíce doma na trhu a v okolních městech, ale šili také pro vojsko. „Například máme zprávu z roku 1788, že vojenská komise objednala v Blatné tisíc párů bot. Z toho bylo osm set párů německých a dvě stě párů uherských střevíců,“ dodává.