Na konci 16. století hospodařilo v Břehově třináct sedláků. Největší usedlost patřila rodu Matějů

Jména nejstarších břehovských sedláků uvádí urbář pana Pernštejna z roku 1490. „Tehdy ještě nebyla vyvinuta příjmení, takže hospodáři jsou jmenováni křestními jmény – Ondrášek, Mikuláš, Šimek, Štěpán a další,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Příjmení jsou uvedena až v urbáři z doby před rokem 1592. Tehdy v Břehově hospodařilo 13 sedláků. Patřili mezi ně Caletka, Jiroch, Vondrů, Čejka, Matěj, Karpíšek, Klimeš, Urban, Novák, či Kouba.

Vesnice velmi utrpěla za třicetileté války, kdy bylo mnoho statků vypáleno. V roce 1661 se Břehov stal součástí schwarzenberského panství. „Schwarzenbergové byli opravdu výborní hospodáři a přivedli po té třicetileté válce celé Hlubocko k rozkvětu. Lidé na ně velice rádi vzpomínali. Kdo byl třeba u Schwarzenberga zaměstnán, ten si to nemohl vynachválit,“ vypráví Alois Sassmann.

Čtěte také

Usedlost číslo 11 v Hosíně u Českých Budějovic byla svobodná, v čísle 19 bydleli místní hrobaři

Největší usedlost v Břehově měla číslo popisné šest, patřila rodu Matějů. „V roce 1654 hospodařili na 24 hektarech polí, chovali dva koně, čtyři voly, pět krav, čtyři jalovice, šestnáct ovcí, čtyři svině a ještě měli tři hektary lesa. To bylo obrovské hospodářství,“ vyjmenovává Alois Sassmann.

Další zajímavou břehovskou rodinou byli podle něj Caletkovi. „To byl takový rod vzdělaných lidí. Třeba v dokumentu z roku 1626 jsou uváděni Matěj a Pavel, že chodí do školy v Budějovicích, roku 1632 je pak Pavel Caletka uváděn jako varhaník na hlubockém zámku. Jeho bratři Jan a Martin odešli pro víru ze země s panem Jetřichem Malovcem. Matěj Caletka byl potom šafářem na panském dvoře,“ zmiňuje.

Zajímavým dokumentem o životě ve vsi jsou vzpomínky Václava Dolejšího z Břehova. „Jeho zápisky počínají rokem 1879, a to je opravdu skvost, skutečný originál. Uvádí, co se stalo v obci, třeba kdy kde hořelo, zmiňuje křty, nádherně popisuje svatby a podobně, a to až do roku 1908,“ připomíná genealog.