Usedlost číslo 11 v Hosíně u Českých Budějovic byla svobodná, v čísle 19 bydleli místní hrobaři
Severně od Českých Budějovic stojí na vrcholu kopce nepřehlédnutelná dominanta, špička kostela svatého Petra a Pavla v Hosíně. Obec se poprvé objevuje v písemných dokumentech před rokem 1330, první údaje o hosínských rodinách uvádí urbář z roku 1490.
„Tehdy Hosín patřil k rychtě Purkarec a byl rozdělen na dvě části. Jedna část usedlíků patřila k takzvaným panským usedlým a druhá k takzvaným kněžským. Mezi panské hospodáře patřili třeba Linhart, Vávra, Václav Chrt, Hemza, Bouza a také hajný Jiřík, farními sedláky byli například Mikeš Chrt, Karvan, Ryneš a Žák,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Hosín se také pyšní jednou z nejstarších matrik v Čechách. Její zápisy začínají už v roce 1599 a končí s přestávkami v roce 1619. Matrika je dnes uložena v archivu v Třeboni a podává zprávu o křtech a sňatcích.
„Tak například v lednu 1599 křtí Blažej Hurych se ženou Ludmilou syna Štěpána, tentýž rok Vávra Havrda se ženou Annou dceru Marianu. V září 1600 byl pokřtěn Václav, syn Jíry Klimeše a Kateřiny. Roku 1601 pokřtili svoje děti sedláci Soudek, Jarolím a Čížek. Tato usedlostní jména jsou v Hosíně dodnes, lidé tedy mohou vystopovat svoje předky až takto daleko,“ komentuje genealog.
Čtěte také
V 16. a 17. století ale poměrně dost poddaných ze svých statků a chalup uteklo. „Bylo to asi hlavně proto, že už nebyli schopni dál hospodařit a platit vrchnosti a útěk byl jedinou záchranou. Máme třeba dochovaný rejstřík zběhlých na panství Hluboká z roku 1598 a Hosín patřil mezi vsi, z nichž tehdy uteklo nejvíce podaných,“ říká Alois Sassmann.
Za zajímavou usedlost, která se odlišovala od ostatních v Hosíně, označuje číslo popisné 11, kde se říká U Říhů. Historicky šlo o svobodný dvůr, jehož majitel neměl žádné povinnosti vůči vrchnosti, žádné platy ani roboty, jenom musel být k dispozici, pokud by panovník potřeboval jeho služby. Genealog zmiňuje také číslo popisné 19, U Žáků, coby chalupu hosínských hrobařů.
Co se týká místních pověstí, jedna se vztahuje k rodině Trumfových, která pochází z čísla popisného 26. „Tam se vypráví, že toto příjmení dostal jejich prapředek při tažení proti Turkům v 16. století. A stalo se to tehdy, když obehrál v kartách nějakého Švýcara z císařovy osobní gardy. Prý ho tehdy obehrál o kalhoty i halapartnu. No, já jsem v archiváliích v Třeboni našel prvního Trumfa na Hosíně v roce 1612, kdy je v matrikách uváděn Tomáš Trumf s manželkou Alenou,“ vypráví Alois Sassmann.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.