Jan Neruda: Západní lázně naše. Tři obrázky ze slavných západočeských lázní od mistra fejetonu. Karlovy Vary, Lázně Františkovy a Mariánské na začátku 70. let 19. století

Jan Neruda (1834-1891) hodně a rád cestoval. Navštívil Německo, Francii, Maďarsko, Itálii, Řecko nebo Egypt. Na cesty se vydával, když už ho „omrzely články Neue freie“, když měl právě „drobet času a drobet peněz“, složil si deset košil do vaku a vydal se na cesty. Když měl peněz i času ještě méně, udělal z nouze ctnost a cestoval po domovině.

Cestopisné fejetony o kterémkoli místě doma i v zahraničí, které Jan Neruda psal postupně pro různé noviny a časopisy, si především v Národních listech získaly spoustu nadšených čtenářů a staly se brzy chloubou tohoto deníku. Fejetony prý Neruda nepsal přímo na cestách, tam si pořizoval jenom krátké poznámky, které zpracovával později doma. Povzbuzen úspěchem v novinách začal Neruda sám pořádat knižní výbory ze svých fejetonů určených primárně pro denní tisk.

„Člověk projíždí a studuje náhle s láskou ty milé domácí kraje, které dřív byl vždy jen projel, aby cizinu studoval. Hned ale baví i doma kraj, hned lid, hned samota a monolog – mudrc vždy najde něco, čím se stává moudřejším, a také hlupci cestování neškodí: bratry najde všude…“
Jan Neruda

Podstatu Nerudovy fejetonové tvorby vystihuje pěkně Ottův slovník naučný: „zájem o všecko, těkavost ode všeho ke všemu, a spojil ve svém fejetonu světový rozhled a vzdělání, bystrou vlohu pozorovatelskou, české, vřelé a silné cítění, přímý, výrazný a důsledný soud, mluvu nesmírně bohatou, odstíněnou, pružnou, kterou čerpal z lidových pramenů, i když vyvěraly na ulici.“

Jan Neruda|foto:Profimedia

Jan Neruda napsal více než dva tisíce fejetonů. V průběhu své literární a novinářské kariéry dospěl k názoru, že jako autor přinese národu větší prospěch, když bude na aktuální dění ve společnosti reagovat rychle a pružně, s humorem a nadsázkou, což mu umožňoval právě fejeton. Na škále směřující k dokonalosti ho povýšil ještě dodáním jedinečné umělecké obraznosti.