Mlynář Nechoďdomů, soused Jebavej a chalupník Neškodnej žili v 17. století ve Veselí nad Lužnicí

Soupis poddaných podle víry vznikl v roce 1651 například ve Veselí nad Lužnicí, které tehdy bylo součástí třeboňského panství.

„Dozvíme se z něj, že veselským farářem byl Jan Martin Hilecius, který vlastnil k faře jeden lán polí, rybník a louky, měl dokonce šest poddaných chalupníků v Dráchově a dostával ročně tři libry vosku na svíce a jeden věrtel pšenice na hostie. To všechno je tam zapsáno. Na faře bydlel se svým otcem a macechou, je zajímavé, že macecha byla stejně stará jako on. Ještě měl pacholka a dvě mladé děvečky,“ zmiňuje Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Co se týče řemesel, ve Veselí nad Lužnicí převažovali řezníci a hrnčíři, kterých zde bylo po osmi. Dále ve městě pracovali čtyři kováři a tkalci, tři pekaři a krejčí, dva bednáři, tesaři a knihaři, k tomu jeden mlynář, kožešník a provazník.

Nekatolíků žilo podle soupisu ve Veselí nad Lužnicí celkem 33. „To bylo hodně, protože v té samé době bylo tolik nekatolíků na celém hlubockém panství dohromady. Navíc třeba u sedmdesátiletého šafáře Jana je poznámka, že není ani naděje na jeho obrácení,“ dodává Alois Sassmann.

Někteří obyvatelé měli i zajímavá příjmení. „Žil tady mlynář Nechoďdomů, soused Sklínka, švec Košťál, soused Jebavej Martin, krejčí Hříbek, chalupník Neškodnej Baltazar. Objevovala se ještě další příjmení, ale ta raději nebudeme publikovat,“ usmívá se genealog.