Hakcionář Skřivánek. Humorné a nostalgické vyprávění z dob, kdy se budovala ta „slota dráha“ z Domažlic do Tachova
Postřekovští chtějí také svoji „štacion“, když už jim ta „slota dráha“ pomašíruje kolem huby, překříží jim louky a pole… Ale nezaplatili, nekoupili si akcie… A to by se na to tedy sedlák Antonín Skřivánek podíval… I jinak na groš skoupý Chod nakonec do stavby železnice zainvestuje…
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Humorné a nostalgické vyprávění o stavbě železniční trati z Domažlic do Tachova napsal Jindřich Šimon Baar, od jehož úmrtí právě uplynulo sto.
Rozhlasovou podobu dostala povídka Hakcionář Skřivánek v roce 2001. Tehdy ji ve studiu v Plzni načetli herci Miloslav Včala a Tomáš Šolc.
Jindřich Šimon Baar
Jako dítě prý Jindřich Šimon Baar (1869-1925) rád naslouchal vyprávění příběhů ze života na chodské vesnici. Pod vlivem své „zlaté mámy“ býval už od útlého věku zbožným chlapcem. Po vychození obecné školy nastoupil na domažlické gymnázium. Po maturitě ho čekal na přání matky kněžský seminář.
Rodina se po nečekané smrti Baarovy sestry Barbory a kvůli špatnému zdravotnímu stavu otce dostala do svízelné finanční situace a kněžský seminář byl pro nadaného mladého muže jedinou možností, jak dál bezplatně studovat.
Být knězem nebylo jeho zbožné přání, ale podvolil se. Se studiem teologie ho smiřoval fakt, že se bude moci věnovat také literatuře.
V roce 1892 byl vysvěcen na kněze. Jako duchovní působil v Přimdě, ve Spáleném Poříčí, ve Stochově, v Úněticích nebo v Ořechu. Od roku 1919, kdy odešel do důchodu, žil Jindřich Šimon Baar až do konce života v rodném Klenčí pod Čerchovem, kde je také pochován.
Jindřich Šimon Baar napsal desítky povídek. Za jeho života vyšly například tyto povídkové soubory: Nalezeno na cestě všedního života (1901), Několik povídek (1906), Mžikové obrázky (1909), Milovati budeš (1910), V různých barvách (1910), Ptáci (1910), Z duchovní správy (1911), Skřivánek a jiné povídky (1912), V temných barvách (1916).
Jeho nejznámějším románem je příběh o zemitém jihočeském sedlákovi Jan Cimbura.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka