Jakuba Katalpa: Rozloučení. Příběh o nečekané ztrátě manžela a ozdravné cestě na Šumavu
Mladá Anna před pár měsíci tragicky přišla o manžela. Cesta na Šumavu pro ni má být vysvobozením, posledním krokem na její a Markově cestě. Pět měsíců měla urnu doma, v obývacím pokoji. Zavřenou ve skříni, nemohla se na ni ani podívat…
Příběh o mladé ženě, která nečekaně ztratila manžela a ráda by se s ním sama za sebe rozloučila na místě, které měl rád, napsala současná česká autorka Jakuba Katalpa.
Povídka Rozloučení vyšla v antologii Jedeme na dovolenou, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Listen. Pro Český rozhlas ji načetla herečka Jana Ondrušková.
Jakuba Katalpa
Jakuba Katalpa (1979) je autorkou několika románů oceňovaných jak kritikou, tak čtenáři. Za knihu Je hlína k snědku? byla v roce 2007 nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Za román Hořké moře byla o dva roky později nominována na Cenu Jiřího Ortena.
V roce 2013 pak obdržela za svůj román Němci Cenu Česká kniha a Cenu Josefa Škvoreckého. Další román Zuzanin dech jí vyšel v roce 2020.
Zatím poslední knížkou Jakuby Katalpy je román Úlice, v němž se autorka stejně jako v předchozím románu a v románu Němci vrací do období druhé světové války a k tématu česko-německých vztahů.
Novela Je hlína k snědku? a román Zuzanin dech mají i podobu rozhlasové četby na pokračování.
Ačkoli ji proslavily romány, Jakuba Katalpa píše moc ráda i povídky. Vlastně jimi svoji spisovatelskou kariéru začínala. Její prvotinou byla sbírka povídek s názvem Krásné bolesti, vyšla v roce 2000 a je podepsána ještě jejím občanským jménem Tereza Jandová.
Přímo pro Český rozhlas napsala Jakuba Katalpa povídky Alfréd, Hraběnka a Rododendrony.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
