Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé z Rožmberka a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi v dosti velkém množství lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Hlavně úsek kolem Rožmberka, nahoru k Vyššímu Brodu a dolů k Zátoni, býval vyhlášený, a to už v roce 1667.
Žily tady početné kolonie velevruba neboli perlorodky říční, lidově řečeno škeblí, ve kterých se rodily krásné perly bílé či namodralé barvy.
Lovily se oficiálně, ale ještě víc neoficiálně, po pytláckém způsobu. Na otvírání lastur měli lovci svoje osvědčené postupy, někdo nožíkem nebo nůžkami, jiný zuby. Roku 1678 byl Jan Šetele zavřen do klece na krumlovském náměstí, když ho přistihli při nepovoleném lovu perel.
Na obchod s vltavskými perlami se zaměřovali židé z Rožmberka, v roce 1708 například Joachim, o něco později židovka Hirschlová. Také klášter ve Vyšším Brodě vykazoval slušné zisky, třeba roku 1697 přijal za prodané perly 530 zlatých.
O vltavské perlorodky projevila zájem sama panovnice Marie Terezie, a tak jí byly předvedeny lastury s perlami právě od Vyššího Brodu. Jihočeské perly si nechal poslat rovněž velkovévoda toskánský a byl s nimi zcela spokojen.
Perlorodkám se dařilo i na jiných místech jižních Čech: ve Vltavě nad Českými Budějovicemi, u Hluboké, na Otavě u Horažďovic, v Blanici u Bavorova a v mnoha šumavských potocích.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory zakládali panovníci a příslušníci významných šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze.
-
Pro odchov lososů vzniklo v Čechách 30 umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k žádaným pochoutkám. Když začali z řek mizet, přišel vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
