Pro odchov lososů vzniklo v Čechách třicet umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve běžně vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k vyhledávaným pochoutkám. V 19. století, kdy se zdokonalovaly formy lovu a zároveň se začaly budovat jezy, lososi z českých řek mizeli. Tehdy přišel uznávaný vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně, v nichž by se lososi odchovávali a následně do řek vypouštěli.
Po celých Čechách vzniklo na třicet chovných stanic a polovina z nich na Šumavě a v Pošumaví. Nacházely se jak při toku Vltavy v Lenoře, ve Stožci či v Loučovicích, tak na Otavě v Radešově u Rejštejna a v Sušici. Další byly třeba ve Čkyni a ve Lčovicích v povodí Volyňky a také na drobnějších tocích v Tažovicích nebo v dnes zaniklých Radvanovicích u Českých Žlebů.
Většina těchto stanic však existovala jen krátce, protože jejich fungování bylo závislé na dobrovolnících, nebo se odchovy nedařily.
Výjimku představovala sušická stanice, kde se podařilo během let 1871 až 1893 odchovat přes 2,5 milionu mladých lososů, což představovalo zhruba třetinu veškeré lososí líhně v Čechách v uvedeném dvaadvacetiletí. Později se proměnila v zemský ústav, který se vedle lososů zabýval také odchovem pstruhů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
