Pytláci nejsou jen zloději. Říkalo se tak také lidem, kteří po morové ráně znovu zalidnili Holašovice
Řekne-li se pytlák, každý si jistě představí člověka, který se dopouští nelegálního lovu a svůj úlovek si odnáší na zádech v pytli. Mluvíme-li ale o holašovických pytlácích, pak toto slovo nabývá poněkud jiného významu.
Holašovice, dnes vesnice na seznamu památek UNESCO, patřily v minulosti vyšebrodskému klášteru. Z dochovaných urbářů víme, že na začátku 16. století ve vesnici žilo převážně české obyvatelstvo. Valná část těchto obyvatel zřejmě zemřela v roce 1520 na mor, který tehdy řádil v celých Čechách.
Vyšebrodský opat chtěl vesnici znovu zalidnit, a proto vyslal do Holašovic klášterní poddané z vesnic v německém pohraničí. Ti se vydali na cestu pěšky, přičemž si v pytlech hozených přes ramena nesli veškerý svůj majetek. A právě proto si tito noví němečtí osadníci vysloužili po příchodu přezdívku „pytláci“.
Pověst o morové ráně se ve vesnici udržovala až do 20. století, a přestože ji někteří vypravěči zasazovali až do období třicetileté války, nic to nemění na tom, že se německému obyvatelstvu v okolí říkalo od té doby prostě „pytláci“.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
„Čechové jsou opičáci.“ Kritiku vzbudila proměna doudlebských oděvů podle dobové zahraniční módy
Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda.
-
Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek ve svém románu
Na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny se nalézá vesnice Bratřice, odkud pocházel rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem byl Jan Jeník z Bratřic.
-
Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi ve velkém lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Úsek kolem Rožmberka býval vyhlášený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
