Pytláci nejsou jen zloději. Říkalo se tak také lidem, kteří po morové ráně znovu zalidnili Holašovice

28. červen 2024

Řekne-li se pytlák, každý si jistě představí člověka, který se dopouští nelegálního lovu a svůj úlovek si odnáší na zádech v pytli. Mluvíme-li ale o holašovických pytlácích, pak toto slovo nabývá poněkud jiného významu.

Holašovice, dnes vesnice na seznamu památek UNESCO, patřily v minulosti vyšebrodskému klášteru. Z dochovaných urbářů víme, že na začátku 16. století ve vesnici žilo převážně české obyvatelstvo. Valná část těchto obyvatel zřejmě zemřela v roce 1520 na mor, který tehdy řádil v celých Čechách.

Vyšebrodský opat chtěl vesnici znovu zalidnit, a proto vyslal do Holašovic klášterní poddané z vesnic v německém pohraničí. Ti se vydali na cestu pěšky, přičemž si v pytlech hozených přes ramena nesli veškerý svůj majetek. A právě proto si tito noví němečtí osadníci vysloužili po příchodu přezdívku „pytláci“.

Pověst o morové ráně se ve vesnici udržovala až do 20. století, a přestože ji někteří vypravěči zasazovali až do období třicetileté války, nic to nemění na tom, že se německému obyvatelstvu v okolí říkalo od té doby prostě „pytláci“.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související