„Čechové jsou opičáci.“ Kritiku vzbudila proměna doudlebských oděvů podle dobové zahraniční módy
Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda. Konzervativní Doudlebsko patřilo v tomto směru ke starobylým českým regionům. Od poloviny 19. století ovšem módu odívání na Doudlebsku stále více ovlivňovaly vzory z Rakous a Bavor.
To dnes chápeme jako věc zcela přirozenou, ovšem za první republiky a zejména v poválečném období byla tato skutečnost chápaná jako negativní. Prosazovalo se například, aby muži nosili jako součást doudlebského kroje kalhoty žluté barvy, jak bylo všude jinde v Čechách zvykem v první polovině 19. století, a nelíbily se novější kalhoty tmavých odstínů, které nosili rovněž německy mluvící sousedé.
Právě do Rakous a Bavor odjížděli muži za prací a odtud pak přiváželi svým ženám součásti oblečení.
Dokládá to i zápis římovského kaplana a kronikáře Karla Müllera z roku 1850, který o kroji napsal: „Ztratil již pohříchu své slovanské krásy a původnosti, je už nejvíce poněmčilý. Také v tom se ukazuje, že jsou Čechové opičáci. Selští mužští nosí ouzké černé, kožené spodky, boty přes kolena ohrnuté, kazajky. V zimě dlouhé kožichy a zvláště klobouky vysoké, vlasy krátce sestříhané, brady holené a postranní lícní fousy. Řemeslníci nosí dlouhé kalhoty pantalony a vůbec nesou se pansky. Také kroj našich ženských je zapanštělý. Bílé punčochy, řasnaté cajkové sukně, kabátky, zástěry namnoze hedvábné, na hlavách mají barevné vlněné pleny.“
Jak vidno, i na jinak konzervativním Doudlebsku lidé už v polovině 19. století rádi podléhali módnímu diktátu.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod
Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy.
-
„Herky prodali, v tichosti a pracovitosti žijí.“ Koněspřežka zničila živnost a bujarý život formanů
Osady Dolní Svince, Horní Svince a Prostřední Svince leží zhruba jedenáct kilometrů severovýchodně od Českého Krumlova. V minulosti obec proslula rovněž jako sídlo formanů.
-
Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek ve svém románu
Na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny se nalézá vesnice Bratřice, odkud pocházel rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem byl Jan Jeník z Bratřic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
