„Čechové jsou opičáci.“ Kritiku vzbudila proměna doudlebských oděvů podle dobové zahraniční módy

27. červen 2024

Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda. Konzervativní Doudlebsko patřilo v tomto směru ke starobylým českým regionům. Od poloviny 19. století ovšem módu odívání na Doudlebsku stále více ovlivňovaly vzory z Rakous a Bavor.

To dnes chápeme jako věc zcela přirozenou, ovšem za první republiky a zejména v poválečném období byla tato skutečnost chápaná jako negativní. Prosazovalo se například, aby muži nosili jako součást doudlebského kroje kalhoty žluté barvy, jak bylo všude jinde v Čechách zvykem v první polovině 19. století, a nelíbily se novější kalhoty tmavých odstínů, které nosili rovněž německy mluvící sousedé.

Právě do Rakous a Bavor odjížděli muži za prací a odtud pak přiváželi svým ženám součásti oblečení.

Dokládá to i zápis římovského kaplana a kronikáře Karla Müllera z roku 1850, který o kroji napsal: „Ztratil již pohříchu své slovanské krásy a původnosti, je už nejvíce poněmčilý. Také v tom se ukazuje, že jsou Čechové opičáci. Selští mužští nosí ouzké černé, kožené spodky, boty přes kolena ohrnuté, kazajky. V zimě dlouhé kožichy a zvláště klobouky vysoké, vlasy krátce sestříhané, brady holené a postranní lícní fousy. Řemeslníci nosí dlouhé kalhoty pantalony a vůbec nesou se pansky. Také kroj našich ženských je zapanštělý. Bílé punčochy, řasnaté cajkové sukně, kabátky, zástěry namnoze hedvábné, na hlavách mají barevné vlněné pleny.“

Jak vidno, i na jinak konzervativním Doudlebsku lidé už v polovině 19. století rádi podléhali módnímu diktátu. 

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související