Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek v románu F. L. Věk
Na rozhraní Jihočeského kraje a kraje Vysočina se nalézá malá vesnice Bratřice, odkud pocházel staročeský rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem tohoto rodu byl Jan Jeník z Bratřic – vojenský důstojník a pokrokový vlastenec z doby národního obrození.
Jan Jeník se narodil v nedalekém Radvanově a studoval v Praze práva. V 27 letech však vstoupil do armády a bojoval u Bělehradu, v Německu i ve Francii.
Od roku 1800 žil jako soukromník a obecně známá postava v Praze. Po léta si pečlivě zapisoval vše, co zažil a o čem přemýšlel. Jako zapřisáhlý josefinista neměl rád jezuity a byl příznivcem husitů. Jeho osobnost proslavil zejména spisovatel Alois Jirásek jako důležitou postavu ve svém pětidílném románu F. L. Věk.
Jan Jeník zaznamenával rovněž říkadla a písničky, které si zpíval venkovský lid. Na rozdíl od ostatních obrozenců jako jeden z prvních zachycoval lidová říkadla bez cenzury. To znamená, že jim často ponechal erotický obsah.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
