Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek v románu F. L. Věk

Na rozhraní Jihočeského kraje a kraje Vysočina se nalézá malá vesnice Bratřice, odkud pocházel staročeský rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem tohoto rodu byl Jan Jeník z Bratřic – vojenský důstojník a pokrokový vlastenec z doby národního obrození.

Jan Jeník se narodil v nedalekém Radvanově a studoval v Praze práva. V 27 letech však vstoupil do armády a bojoval u Bělehradu, v Německu i ve Francii.

Od roku 1800 žil jako soukromník a obecně známá postava v Praze. Po léta si pečlivě zapisoval vše, co zažil a o čem přemýšlel. Jako zapřisáhlý josefinista neměl rád jezuity a byl příznivcem husitů. Jeho osobnost proslavil zejména spisovatel Alois Jirásek jako důležitou postavu ve svém pětidílném románu F. L. Věk.

Jan Jeník zaznamenával rovněž říkadla a písničky, které si zpíval venkovský lid. Na rozdíl od ostatních obrozenců jako jeden z prvních zachycoval lidová říkadla bez cenzury. To znamená, že jim často ponechal erotický obsah.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související