Vzácný zpěvník s nejstaršími záznamy husitských písní našel student na půdě fary v Jistebnici u Tábora
Severozápadně od Tábora, na potoce s biblickým jménem Cedron se nachází městečko Jistebnice. V české literatuře se proslavilo především jako místo původu takzvaného kancionálu jistebnického.
Jde o první český zpěvník s písněmi v národním jazyce. Pochází z první poloviny 15. století a obsahuje nejstarší textový i notový záznam husitských písní „Ktož jsú boží bojovníci“ nebo „Povstaň, povstaň, veliké město pražské“.
Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz. Pro školní úkol o dějinách Jistebnice tehdy sháněl podklady na místní faře a mezi spisy ve staré almaře objevil knihu v dřevěných deskách a černé poškozené kůži.
Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého. Ten ihned rozpoznal její výjimečnou hodnotu. Jistebnický farář pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, v jehož sbírkách se tato vzácná památka nalézá dosud.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben.
-
Osada u Tábora se jmenovala Záchod. Když slovo začalo nabývat dnešního významu, udělali z ní Náchod
Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora.
-
Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek ve svém románu
Na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny se nalézá vesnice Bratřice, odkud pocházel rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem byl Jan Jeník z Bratřic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
