Vzácný zpěvník s nejstaršími záznamy husitských písní našel student na půdě fary v Jistebnici u Tábora
Severozápadně od Tábora, na potoce s biblickým jménem Cedron se nachází městečko Jistebnice. V české literatuře se proslavilo především jako místo původu takzvaného kancionálu jistebnického.
Jde o první český zpěvník s písněmi v národním jazyce. Pochází z první poloviny 15. století a obsahuje nejstarší textový i notový záznam husitských písní „Ktož jsú boží bojovníci“ nebo „Povstaň, povstaň, veliké město pražské“.
Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz. Pro školní úkol o dějinách Jistebnice tehdy sháněl podklady na místní faře a mezi spisy ve staré almaře objevil knihu v dřevěných deskách a černé poškozené kůži.
Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého. Ten ihned rozpoznal její výjimečnou hodnotu. Jistebnický farář pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, v jehož sbírkách se tato vzácná památka nalézá dosud.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
