Vzácný zpěvník s nejstaršími záznamy husitských písní našel student na půdě fary v Jistebnici u Tábora

20. červen 2024

Severozápadně od Tábora, na potoce s biblickým jménem Cedron se nachází městečko Jistebnice. V české literatuře se proslavilo především jako místo původu takzvaného kancionálu jistebnického.

Jde o první český zpěvník s písněmi v národním jazyce. Pochází z první poloviny 15. století a obsahuje nejstarší textový i notový záznam husitských písní „Ktož jsú boží bojovníci“ nebo „Povstaň, povstaň, veliké město pražské“.

Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz. Pro školní úkol o dějinách Jistebnice tehdy sháněl podklady na místní faře a mezi spisy ve staré almaře objevil knihu v dřevěných deskách a černé poškozené kůži.

Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého. Ten ihned rozpoznal její výjimečnou hodnotu. Jistebnický farář pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, v jehož sbírkách se tato vzácná památka nalézá dosud.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související