Kostel svaté Barbory u Majdaleny po odsvěcení sloužil jako chlév, pak zmizel z povrchu zemského
Kostel svaté Barbory, který stával západně od Majdaleny na Jindřichohradecku, bychom dnes hledali již marně. V období baroka se však jednalo o významnou sakrální stavbu, k níž směřovaly kroky věřících z blízkého i vzdáleného okolí.
Kostel byl postaven v letech 1495 až 1498 v místech někdejší poustevny. Během třicetileté války byl vypálen a v roce 1709 vyhořel následkem úderu blesku. V obou případech se jej ale podařilo obnovit.
Definitivní ránu mu zasadily až josefínské reformy v roce 1786, v jejichž rámci byl odsvěcen. Postupně pak z něho byly odvezeny do okolních kostelů zvony, oltáře a unikátní kazatelna ve tvaru velryby.
Budova kostela následně sloužila jako chlév pro dobytek místních samotářů, až v roce 1810 opět vyhořela. Když pak o šest let později zachvátil oheň i několik stavení v sousední vsi Branné, rozhodl ředitel třeboňského panství Anton Sturany využít pro opravu domů stavební materiál z kostelních zdí.
Motyky a kladiva však k jejich zbourání nestačily, proto byli k demolici povoláni dělostřelci. Zkázu svaté Barbory tak dokonali dělostřelci, jejichž patronkou není nikdo jiný než svatá Barbora. Trochu paradox.
Kostel sice zmizel z povrchu zemského, nezmizel však z lidské paměti. V roce 1833 byla na jeho místě z iniciativy třeboňského pokrývače Tomáše Zvánovce vystavěna alespoň kaple (vysvěcena o rok později), která měla připomínat někdejší poutní kostel.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Zeď hřbitova v Českých Velenicích se dotýká státní hranice. Hlídala ho proto pohraniční stráž
Pohraniční město České Velenice na Jindřichohradecku je v rámci republiky ojedinělé z historického a urbanistického hlediska jako celek, ale i v dílčích aspektech.
-
Rytíř Bořek slušně vydělával díky silnici, která vedla přes Vlčeves. „Obchvat“ tedy rozhodně nevítal
Pokud nějaká obec leží na frekventované silnici, vybudování obchvatu pro ni bývá požehnáním. V minulosti tomu ale bylo přesně naopak. Své by o tom mohla vyprávět Vlčeves.
-
Ruští vojáci za napoleonských válek předváděli na jihu Čech své hry a tance. Došlo ale i k neštěstí
Během napoleonských válek se ruské vojsko přesouvalo na bojiště v severní Itálii. Jako spojenci rakouského státu byli vojáci ubytováni několik měsíců v Jindřichově Hradci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
