Uran se těžil i na jihu Čech. Důl vznikl u Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku, dnes je zatopený
V poválečných letech patřila těžba radioaktivního uranu v Československu mezi nechvalně proslulé priority, vyvolané především politickým prostředím. Z té doby jsou známé doly v Jáchymově nebo na Tachovsku. Věřte, nebo ne, těžba probíhala v rámci národního podniku Uranové doly Západní Čechy i na Jindřichohradecku.
Z toho důvodu se roku 1972 začalo s hloubením dolu i těžbou u Okrouhlé Radouně. Ta sice netrvala nijak zvlášť dlouho, skončila roku 1990, ale za tu dobu se z radouňského naleziště podařilo získat více než 1300 tun uranové rudy.
Důl, situovaný pod Králův vrch při jihovýchodním okraji obce, už nyní neslouží svému účelu. Postupně došlo k cílenému zatopení, přesto je areál stále patrný. V terénu i v paměti místních, kteří tu pracovali. V dobývacím prostoru s plochou necelého 1,5 kilometru čtverečních fárali až 600 metrů pod jeho povrch.
Těžká práce v jihočeském uranovém dole s sebou však nesla i jedno pozitivum. Díky potřebě odvozu vytěžené suroviny byla zachována severní část známé úzkokolejky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
