Uran se těžil i na jihu Čech. Důl vznikl u Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku, dnes je zatopený
V poválečných letech patřila těžba radioaktivního uranu v Československu mezi nechvalně proslulé priority, vyvolané především politickým prostředím. Z té doby jsou známé doly v Jáchymově nebo na Tachovsku. Věřte, nebo ne, těžba probíhala v rámci národního podniku Uranové doly Západní Čechy i na Jindřichohradecku.
Z toho důvodu se roku 1972 začalo s hloubením dolu i těžbou u Okrouhlé Radouně. Ta sice netrvala nijak zvlášť dlouho, skončila roku 1990, ale za tu dobu se z radouňského naleziště podařilo získat více než 1300 tun uranové rudy.
Důl, situovaný pod Králův vrch při jihovýchodním okraji obce, už nyní neslouží svému účelu. Postupně došlo k cílenému zatopení, přesto je areál stále patrný. V terénu i v paměti místních, kteří tu pracovali. V dobývacím prostoru s plochou necelého 1,5 kilometru čtverečních fárali až 600 metrů pod jeho povrch.
Těžká práce v jihočeském uranovém dole s sebou však nesla i jedno pozitivum. Díky potřebě odvozu vytěžené suroviny byla zachována severní část známé úzkokolejky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
V Hůrkách na Novobystřicku nejprve žili horníci. Když důlní činnost skončila, dařilo se tu krajkářům
Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku.
-
Lodě vyráběla na jihu Čech řada podniků. Známé byly Lannovy závody, ale i loděnice rodiny Šílených
Řeka Vltava přinášela spoustu pracovních příležitostí. Dařilo se plavení dříví, dopravě soli i stavbě potřebných lodí. Po polovině 19. století fungovalo několik loděnic.
-
V zámeckém parku na Hluboké začali Schwarzenbergové jako první v Čechách pěstovat „železné dřevo“
Dřevo se hodí na ledacos. Měkkým se dobře topí, tvrdší je vhodné na nábytek. V jižních Čechách se však pěstovala od 19. století také alternativa takzvaného železného dřeva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
