Ústní útoky a špatná platební morálka předplatitelů vedly k rychlému konci časopisu Choustník
Když se řekne Choustník, tak si většina lidí jistě vybaví obec a velkou hradní zříceninu jihovýchodně od Tábora. Málokdo ale ví, že stejné označení měl v 19. století i čtrnáctideník, který vydával v Soběslavi mladý žurnalista Karel Jonáš.
Použití pomístního jména jako názvu novin bývalo tehdy poměrně běžné. Existovalo například periodikum Říp nebo Radhošť. Ojedinělé naopak je, že v tak malém městě, jako byla Soběslav, vycházely vlastní regionální noviny.
Ono se vlastně jednalo o časopis, poněvadž termín noviny se směl užívat pouze pro tiskoviny s čistě politickým obsahem. Proto také podtitul Choustníku, jehož první číslo vyšlo 8. května 1886, zněl časopis pro zábavu a poučení, pro zájmy obecní i společenské.
Nebyla mu však dopřána dlouhá existence. Už na konci téhož roku musel Jonáš vydávání titulu po šestnácti číslech ukončit. Příčinou byly především ústní útoky na jeho osobu a špatná platební morálka předplatitelů.
Dvaadvacetiletý Jonáš po odchodu ze Soběslavi zkoušel novinářské štěstí v dalších městech. Až se v roce 1906 uchytil v Praze, kde se stal šéfredaktorem nově založeného deníku Venkov, který vydávala agrární strana a který se pod jeho vedením stal jednou z nejvlivnějších tiskovin u nás.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
