Biograf v Týně nad Vltavou nejprve promítal jen němé filmy. O zvukový doprovod se starala živá kapela
V roce 1921 získal Týn nad Vltavou povolení ke zřízení biografu. Promítání filmů se zpočátku konala v hostinci U Chrášťanských, kde byl pro tyto účely speciálně upraven sál. V roce 1925 se biograf přesunul do nově zbudované sokolovny, která se stala centrem kulturního dění.
O promítání filmů byl v Týně nad Vltavou velký zájem, o čemž svědčí návštěvnost jednotlivých představení. Kupříkladu v listopadu 1928 se v sokolovně promítal americký snímek Král králů, který musel být pětkrát opakován, a pokaždé bylo vyprodáno.
Vzhledem k tomu, že biograf postrádal zvukovou aparaturu, byly v něm až do roku 1933 promítány pouze němé filmy. O jejich zvukový doprovod se starala živá kapela, která hrála na piano a smyčcové nástroje.
Tato kombinace ovšem nemusela být vždy ideální, což dokládaly i nahodilé stížnosti diváků. Sem tam se totiž stalo, že hudebníci se zadívali na film a zapomněli hrát. Jindy běžela na plátně vážná scéna, při níž citlivým divačkám kanuly slzy po tvářích, a kapela do toho spustila veselou píseň Má roztomilá Baruško.
Když se tedy v roce 1933 naskytla příležitost pořídit do biografu aparaturu, která by umožnila přehrávat zvukové filmy, naprostá většina návštěvníků se vyslovila pro. Správa biografu na to konto zakoupila zvukovou aparaturu od firmy Philips za 40 000 Kč.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.